Úsek DNA, který studie vydává za stopu vakcíny Moderna, má jen vakcína Pfizeru
Web Necenzurovaná pravda vydal 12. října jako novinku kazuistiku, která vyšla v říjnu 2025 a o které týž web psal už dvakrát. Studie tvrdí, že v nádorové DNA pacientky očkované Modernou našla zabudovaný kus vakcíny. Dvacet písmen, na kterých ten závěr stojí, ale v sekvenci Moderny chybí a obsahuje je jen vakcína Pfizeru.
- Verdikt
- vyvráceno
- Ověřeno
- 12. 10. 2026
Verdikt: vyvráceno
Web Necenzurovaná pravda vydal 12. října ráno článek, podle kterého se „teprve nyní“ objevila recenzovaná studie o zabudování DNA z vakcíny proti covidu do lidského genomu. Ta kazuistika ale vyšla 5. října 2025 a týž web o ní psal už v září a v říjnu loňského roku. Studii jako první rozebral v listopadu 2025 rumunský ověřovací web Veridica. Upozornil na jediný případ, chybějící popis metody a placený časopis, jen napsal, že neví, jak moc se plazmidy obou vakcín podobají. To jsme dopočítali: dvacet písmen, na kterých celý nález stojí, v sekvenci vakcíny Moderna není, přestože pacientka dostala jen ji.

Novinka stará rok
Autoři John A. Catanzaro, Nicolas Hulscher a Peter A. McCullough nahráli práci jako předtisk na Zenodo 15. září 2025. Časopis International Journal of Innovative Research in Medical Science ji podle záhlaví přijal 12. září, schválil 28. září a vydal 5. října 2025. Mezi přijetím a schválením tedy uplynulo šestnáct dní. Za vydání článku si časopis podle vlastního ceníku dnes účtuje 210 dolarů.
Necenzurovaná pravda o případu poprvé psala 17. září 2025, dva dny po předtisku. Podruhé 19. října 2025, a to už pod titulkem o první recenzované studii. Letošní text z 12. října tvrdí, že recenzovaná studie přišla až teď, a své dva starší články nezmiňuje. Všechna tři data pocházejí z otevřeného rozhraní toho webu (wp-json). Archivní snímek nevznikl, protože Internet Archive vracel na jeho adresy chybu 520.
Český článek vkládá příspěvek Nicolase Hulschera ze sítě X z 9. října ve 19:44 našeho času a jeho titulek je překladem druhé věty toho příspěvku. Ta doslova zní „This is the first peer-reviewed study showing that COVID shot DNA can integrate into the human genome“, a proč to tvrzení neobstojí, ukazuje rozbor níže. V den vydání tohoto článku měl příspěvek přes deset tisíc označení „to se mi líbí“.
Co studie tvrdí
Jde o jedinou pacientku. Jednatřicetiletá žena dostala v květnu, červnu a prosinci 2021 tři dávky vakcíny Moderna a do roka onemocněla rakovinou močového měchýře ve čtvrtém stadiu. V nádorové DNA z krve autoři našli jediné takzvané chimérické čtení. Část toho kousku odpovídá chromozomu 19 a dvacet písmen se přesně shoduje s úsekem 5905–5924 plazmidu vakcíny Pfizer, který je uložený v databázi GenBank pod označením OR134577.1.
Proč shoda vyšla s Pfizerem u pacientky očkované Modernou, vysvětluje studie dvěma důvody. Obě vakcíny podle ní kódují tutéž bílkovinu spike, a proto prý mají v tomhle úseku i shodná písmena, což neplatí. A Moderna svou sekvenci do veřejné databáze neuložila, takže vyhledávání ukáže na nejbližší uložený vzor. Ani tohle nic nevysvětluje.
Stejná bílkovina, jiná písmena
Genetický kód je nadbytečný: dvacet aminokyselin zapisuje 61 trojic písmen, takže tutéž bílkovinu jde napsat mnoha způsoby a každý výrobce si trojice volí sám. Sekvenci vakcíny Moderna přitom veřejnost zná od dubna 2021. Tým ze Stanfordovy univerzity ji tehdy jako pracovní sestavu složil ze zbytků vakcín v lahvičkách a zveřejnil na GitHubu spolu se sekvencí vakcíny Pfizer.
Oba kódující úseky jsme porovnali. Bílkovina je v obou stejná, má 1 273 aminokyselin. Písmena se ale shodují jen na 3 459 místech z 3 822, tedy z 90,5 %. Pro tuhle kauzu je podstatnější jiné číslo: z 3 803 různých dvacetipísmenných úseků v sekvenci Pfizeru má Moderna jen 677. Úsek ze studie mezi nimi není. Kde Pfizer píše CTCCAACCTGCTGCTGCAGT, stojí u Moderny CAGCAACCTGCTGCTGCAGT, tedy dvě písmena jinak. V celé sekvenci Moderny se ten úsek nevyskytuje ani jednou, na žádném z obou vláken.
Vysvětlení ze studie tak neobstojí. Kdyby nalezený kousek pocházel z vakcíny, kterou pacientka dostala, nesl by písmena Moderny. Odkud se ve vzorku vzala písmena Pfizeru, studie neřeší, protože podle ní ta otázka nevzniká. Ověřit si to může kdokoli: stačí stáhnout úsek 5905–5924 z GenBanku a hledat ho v souboru se sekvencí Moderny.
Jedna ku bilionu platí pro jinou otázku
Studie zdůrazňuje, že náhodná shoda dvaceti písmen s předem daným úsekem má pravděpodobnost zhruba jedna ku bilionu. Samotný počet sedí: čtyři písmena na dvaceti místech dávají 420, tedy asi 1,1 bilionu kombinací. Autoři ale nehledali jeden předem daný úsek. Porovnávali s celým plazmidem, který má 7 810 písmen, a na obou vláknech v něm leží 15 582 dvacetipísmenných oken. U náhodně poskládaných písmen pak padne shoda s některým z nich zhruba jednou za 70 milionů zkoušek. Kolik úseků z krve pacientky autoři prohledali, studie neuvádí. Při miliardě by takových shod vyšlo kolem čtrnácti. Chybějící údaje o počtu čtení a o kontrolách studii vytkla i Veridica.
Co z českého textu vypadlo
Letošní článek Necenzurované pravdy přiznává, že z jednoho případu nejde dokázat příčinu. Nezmiňuje ale, kdo studii zaplatil. Podle prohlášení v samotné práci ji financovala firma Neo7Bioscience, která vyvíjí personalizované léčebné peptidy, a podílela se na návrhu, sběru dat, analýze i psaní. Hlavní autor John Catanzaro je jejím výkonným ředitelem a akcionářem, Hulschera platí McCulloughova nadace. Autoři sami v závěru žádají ověření dlouhými čteními, tedy metodou, která by kus chromozomu i vložený úsek zachytila v jednom celku.
Mezi klíčovými slovy na stránce článku v časopise dnes stojí Escherichia coli, mozkový absces a Maroko, tedy pojmy, které s kazuistikou nesouvisejí. Podobné tvrzení o nadměrném množství zbytkové DNA v dávkách, jaké český článek přidává na konec, stálo i v posudku Soni Pekové; jedenáct šarží z něj slovenští vědci přeměřili a DNA zůstala pod limitem. Týž web navíc minulý týden vydával za recenzovanou studii předtisk o autismu.
Zdroje
- Necenzurovaná pravda: Toto je první recenzovaná studie, která ukazuje, že vakcína proti covidu může integrovat DNA do lidského genomu, 12. 10. 2026; starší články téhož webu ze 17. 9. 2025 a 19. 10. 2025 (doloženo otevřeným rozhraním webu, archivní snímek nevznikl)
- Catanzaro, J. A., Hulscher, N., McCullough, P. A.: Genomic Integration and Molecular Dysregulation in Aggressive Stage IV Bladder Cancer Following COVID-19 mRNA Vaccination, IJIRMS 10 (10), 2025, s. 380–386
- Předtisk téže práce na Zenodo, 15. 9. 2025
- GenBank OR134577.1: Pfizer bivalent expression vector BNT162b2
- Jeong, D. E. a kol. (Stanford University): Assemblies of putative SARS-CoV2-spike-encoding mRNA sequences for vaccines BNT-162b2 and mRNA-1273, GitHub, duben 2021
- Veridica: FAKE NEWS: The first „evidence“ that mRNA vaccines alter human DNA, 24. 11. 2025
- IJIRMS: Article Processing Charge
Našli jste v záznamu chybu?
Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.