Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
vyvráceno Pod lupou

Úsek DNA, který studie vydává za stopu vakcíny Moderna, má jen vakcína Pfizeru

Web Necenzurovaná pravda vydal 12. října jako novinku kazuistiku, která vyšla v říjnu 2025 a o které týž web psal už dvakrát. Studie tvrdí, že v nádorové DNA pacientky očkované Modernou našla zabudovaný kus vakcíny. Dvacet písmen, na kterých ten závěr stojí, ale v sekvenci Moderny chybí a obsahuje je jen vakcína Pfizeru.

Verdikt
vyvráceno
Ověřeno
12. 10. 2026

Verdikt: vyvráceno

Web Necenzurovaná pravda vydal 12. října ráno článek, podle kterého se „teprve nyní“ objevila recenzovaná studie o zabudování DNA z vakcíny proti covidu do lidského genomu. Ta kazuistika ale vyšla 5. října 2025 a týž web o ní psal už v září a v říjnu loňského roku. Studii jako první rozebral v listopadu 2025 rumunský ověřovací web Veridica. Upozornil na jediný případ, chybějící popis metody a placený časopis, jen napsal, že neví, jak moc se plazmidy obou vakcín podobají. To jsme dopočítali: dvacet písmen, na kterých celý nález stojí, v sekvenci vakcíny Moderna není, přestože pacientka dostala jen ji.

Dlouhá řada béžových sekvenátorů DNA na stolech v laboratoři, vpředu monitor a krabičky s destičkami
Řada sekvenátorů DNA Applied Biosystems 3730xl v laboratoři. Snímek nesouvisí s pracovištěm, které rozbor pacientky dělalo. Foto: jurvetson (Flickr), Wikimedia Commons (CC BY 2.0)

Novinka stará rok

Autoři John A. Catanzaro, Nicolas Hulscher a Peter A. McCullough nahráli práci jako předtisk na Zenodo 15. září 2025. Časopis International Journal of Innovative Research in Medical Science ji podle záhlaví přijal 12. září, schválil 28. září a vydal 5. října 2025. Mezi přijetím a schválením tedy uplynulo šestnáct dní. Za vydání článku si časopis podle vlastního ceníku dnes účtuje 210 dolarů.

Necenzurovaná pravda o případu poprvé psala 17. září 2025, dva dny po předtisku. Podruhé 19. října 2025, a to už pod titulkem o první recenzované studii. Letošní text z 12. října tvrdí, že recenzovaná studie přišla až teď, a své dva starší články nezmiňuje. Všechna tři data pocházejí z otevřeného rozhraní toho webu (wp-json). Archivní snímek nevznikl, protože Internet Archive vracel na jeho adresy chybu 520.

Český článek vkládá příspěvek Nicolase Hulschera ze sítě X z 9. října ve 19:44 našeho času a jeho titulek je překladem druhé věty toho příspěvku. Ta doslova zní „This is the first peer-reviewed study showing that COVID shot DNA can integrate into the human genome“, a proč to tvrzení neobstojí, ukazuje rozbor níže. V den vydání tohoto článku měl příspěvek přes deset tisíc označení „to se mi líbí“.

Co studie tvrdí

Jde o jedinou pacientku. Jednatřicetiletá žena dostala v květnu, červnu a prosinci 2021 tři dávky vakcíny Moderna a do roka onemocněla rakovinou močového měchýře ve čtvrtém stadiu. V nádorové DNA z krve autoři našli jediné takzvané chimérické čtení. Část toho kousku odpovídá chromozomu 19 a dvacet písmen se přesně shoduje s úsekem 5905–5924 plazmidu vakcíny Pfizer, který je uložený v databázi GenBank pod označením OR134577.1.

Proč shoda vyšla s Pfizerem u pacientky očkované Modernou, vysvětluje studie dvěma důvody. Obě vakcíny podle ní kódují tutéž bílkovinu spike, a proto prý mají v tomhle úseku i shodná písmena, což neplatí. A Moderna svou sekvenci do veřejné databáze neuložila, takže vyhledávání ukáže na nejbližší uložený vzor. Ani tohle nic nevysvětluje.

Stejná bílkovina, jiná písmena

Genetický kód je nadbytečný: dvacet aminokyselin zapisuje 61 trojic písmen, takže tutéž bílkovinu jde napsat mnoha způsoby a každý výrobce si trojice volí sám. Sekvenci vakcíny Moderna přitom veřejnost zná od dubna 2021. Tým ze Stanfordovy univerzity ji tehdy jako pracovní sestavu složil ze zbytků vakcín v lahvičkách a zveřejnil na GitHubu spolu se sekvencí vakcíny Pfizer.

Oba kódující úseky jsme porovnali. Bílkovina je v obou stejná, má 1 273 aminokyselin. Písmena se ale shodují jen na 3 459 místech z 3 822, tedy z 90,5 %. Pro tuhle kauzu je podstatnější jiné číslo: z 3 803 různých dvacetipísmenných úseků v sekvenci Pfizeru má Moderna jen 677. Úsek ze studie mezi nimi není. Kde Pfizer píše CTCCAACCTGCTGCTGCAGT, stojí u Moderny CAGCAACCTGCTGCTGCAGT, tedy dvě písmena jinak. V celé sekvenci Moderny se ten úsek nevyskytuje ani jednou, na žádném z obou vláken.

Vysvětlení ze studie tak neobstojí. Kdyby nalezený kousek pocházel z vakcíny, kterou pacientka dostala, nesl by písmena Moderny. Odkud se ve vzorku vzala písmena Pfizeru, studie neřeší, protože podle ní ta otázka nevzniká. Ověřit si to může kdokoli: stačí stáhnout úsek 5905–5924 z GenBanku a hledat ho v souboru se sekvencí Moderny.

Jedna ku bilionu platí pro jinou otázku

Studie zdůrazňuje, že náhodná shoda dvaceti písmen s předem daným úsekem má pravděpodobnost zhruba jedna ku bilionu. Samotný počet sedí: čtyři písmena na dvaceti místech dávají 420, tedy asi 1,1 bilionu kombinací. Autoři ale nehledali jeden předem daný úsek. Porovnávali s celým plazmidem, který má 7 810 písmen, a na obou vláknech v něm leží 15 582 dvacetipísmenných oken. U náhodně poskládaných písmen pak padne shoda s některým z nich zhruba jednou za 70 milionů zkoušek. Kolik úseků z krve pacientky autoři prohledali, studie neuvádí. Při miliardě by takových shod vyšlo kolem čtrnácti. Chybějící údaje o počtu čtení a o kontrolách studii vytkla i Veridica.

Co z českého textu vypadlo

Letošní článek Necenzurované pravdy přiznává, že z jednoho případu nejde dokázat příčinu. Nezmiňuje ale, kdo studii zaplatil. Podle prohlášení v samotné práci ji financovala firma Neo7Bioscience, která vyvíjí personalizované léčebné peptidy, a podílela se na návrhu, sběru dat, analýze i psaní. Hlavní autor John Catanzaro je jejím výkonným ředitelem a akcionářem, Hulschera platí McCulloughova nadace. Autoři sami v závěru žádají ověření dlouhými čteními, tedy metodou, která by kus chromozomu i vložený úsek zachytila v jednom celku.

Mezi klíčovými slovy na stránce článku v časopise dnes stojí Escherichia coli, mozkový absces a Maroko, tedy pojmy, které s kazuistikou nesouvisejí. Podobné tvrzení o nadměrném množství zbytkové DNA v dávkách, jaké český článek přidává na konec, stálo i v posudku Soni Pekové; jedenáct šarží z něj slovenští vědci přeměřili a DNA zůstala pod limitem. Týž web navíc minulý týden vydával za recenzovanou studii předtisk o autismu.

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

zavádějící

Necenzurovaná pravda vydává unijní nařízení za zákaz použitých náhradních dílů

Na webu Necenzurovaná pravda vyšel 16. října text, podle kterého nové unijní nařízení postaví opravu použitým náhradním dílem mimo zákon. Nařízení (EU) 2026/1738 ale členským státům ukládá opětovné použití dílů podporovat a prodej použitých dílů upravuje, včetně prodeje po internetu. Doložená je jen povinnost odevzdat auto, které se stalo vozidlem s ukončenou životností.

Pod lupou

aktualizováno 15. 10. doloženo

Příklady s lany z Topolné a Krašova, kterými výzva brání odstřel Liblic, sedí

Výzva k záchraně stožárů Liblice B, sdílená 13. října ve facebookové skupině z Českobrodska, uvádí dva příklady: na Topolné lana dostala o patnáct let víc a na Krašově je vyměnili bez bourání. Oba sedí. Topolnou ale prodloužení nezachránilo a lana v Liblicích už jednu prodlouženou lhůtu mají. Komentář, že se jedná s kupcem, vlastník týž den popřel.

Pod lupou

zavádějící

Rozhovor o chybějících pitvách po očkování se odvolává na dopis SÚKL, který pitvy žádal

Web Nespokojený vydal 13. října rozhovor s kardioložkou Janou Gandalovičovou pod titulkem, který z chybějících pitev dělá záměr, a cz24.news ho o dva dny později převzal. Dopis bývalé ředitelky SÚKL, o který se rozhovor opírá, ale pitvy po náhlých úmrtích žádal. Lékový ústav pitvu nařídit nemůže a jeho ředitel v roce 2025 žádal, aby se dělala vždy.

Pod lupou

zavádějící

Web AE News přesunul výrok z NATO o roce na přípravu z Londýna do Varšavy

AE News 13. října vydal výrok Jamese Appathuraie o zhruba roce na plnou připravenost NATO za projev zástupce generálního tajemníka ve Varšavě. Konference, kterou sám cituje, se ale konala v Londýně a Appathurai je zástupcem náměstka. V přepisu, který web otiskl, se rok týká připravenosti a volby umělé inteligence a cloudu, ne začátku války.

Pod lupou