Přetisk klade údajný přesun letadla do dne, kdy v LHC neobíhal jediný svazek

Web ac24.cz vydal 20. září 2026 text, který spojuje tři věci z podzimu 2009: zkoušky urychlovače LHC v CERNu, dopravní letadlo, jež přistálo na jiném kontinentu, než kam mířilo, a výpadek proudu v Brazílii. Pojítkem má být „časová deformace“, kterou měly vyvolat experimenty na urychlovači. Každý ze tří dílů se dá ověřit zvlášť – a každý vychází jinak, než text tvrdí.

Co se šíří

Text má čtrnáct odstavců. Tvrdí, že urychlovač 1. listopadu 2009 přenesl Airbus A330-300 letu A7-301 se 170 lidmi na palubě o 5 500 kilometrů z bolivijského Santa Cruz na Tenerife a že táž vlna pak shodila elektrickou síť v Jižní Americe. Pod textem stojí jediný pramen, „Zdroj: express.co.uk“.

Že text vyšel 20. září 2026 ve 14:17, potvrzuje otevřené rozhraní toho webu: u každého článku vydává pořadové číslo, čas vydání i čas poslední úpravy. Archivní snímek téhle adresy nemáme – Internet Archive během psaní odmítal ukládání i výpisy, což se tenhle měsíc opakuje. Doklad o šíření proto stojí na tom rozhraní a na vlastní kopii textu, ne na archivu.

Urychlovač v té době stál

LHC byl na podzim 2009 po víc než roční odstávce, kterou si vynutila havárie ze září 2008. Kdy se rozeběhl znovu, popisuje CERN Courier, časopis samotné laboratoře: oba svazky poslali operátoři do prstence v pátek 20. listopadu 2009, první z nich objel stroj ve 20.40. Současně obíhaly svazky poprvé 23. listopadu ve 13.25 a ještě téhož odpoledne zaznamenal detektor ATLAS první srážku. Energie 1,18 TeV na svazek přišla 30. listopadu.

Žádná série srážkových experimentů tedy na začátku listopadu běžet nemohla, protože svazky do stroje ještě nikdo neposlal. Přímo to říká druhý pramen z téže laboratoře: článek v Bulletinu CERN z listopadu 2009, kterým tehdejší mluvčí James Gillies vysvětloval výpadek elektrické rozvodny, která na začátku listopadu 2009 napájela část chladicí soustavy. Stojí v něm, že dva sektory se ohřály o pár stupňů a pak se zchladily zpět na 1,9 K, bez poškození a bez zdržení – a k tomu věta, že kdyby stroj byl býval jel, přišla by laboratoř o den dva svazkového času. Tedy nejel.

Příčinu výpadku CERN podle téhož článku nezjistil; na místě se našlo peří a chléb, odkud se vzala historka o ptákovi s kusem bagety. V českém přetisku není ani slovo o jednom, ani o druhém.

Letadlo do Bolívie teprve letělo

Let A7-301 opravdu existoval a opravdu skončil jinde, než měl. Záznam v databázi Aviation Herald z 8. listopadu 2009 popisuje, co se stalo: Airbus A330-300 registrace EC-IJH, provozovaný společností Iberworld pro Air Comet, letěl z Madridu do bolivijského Santa Cruz a přistál v Santa Cruz na Tenerife. Po sedmnácti hodinách na zemi pokračoval do cíle. Cestující uvedli, že posádka odklon nevysvětlila, a usuzovali na záměnu dvou měst téhož jména.

Rozdíl proti přetisku je ve směru. Letadlo do Bolívie letělo, ne z ní, a do bolivijského Santa Cruz ten den nedorazilo. Ze souřadnic letišť v OpenStreetMap vychází po ortodromě mezi Madridem a letištěm Tenerife Norte 1 772 kilometrů, tedy zhruba dvě hodiny letu na jih; mezi oběma letišti Santa Cruz je to 7 184 kilometrů.

Proč letadlo skončilo na Kanárech, říkají oba dostupné prameny každý jinak a rozhodnout mezi nimi nejde. Aviation Herald zaznamenal podezření cestujících na záměnu dvou měst téhož jména a odepření přeletu Brazílie klade až na 6. listopad, k jinému letu téže společnosti. Express píše, že letadlo bylo pět hodin nad Atlantikem, když posádce Brazílie vstup do svého vzdušného prostoru odepřela, a muselo se vrátit.

Ani číslo v přetisku nesedí, a to zajímavým způsobem. Anglická předloha mluví o 5 500 mílích, což je 8 851 kilometrů. Český text nechal číslo, jak bylo, a vyměnil jednotku za kilometry. Vznikl tak údaj, který neodpovídá ani předloze, ani mapě.

Výpadek proudu přišel o devět dní později

Třetí díl, temná Jižní Amerika, se v českém textu nedatuje vůbec. Přitom datum je známé: agenturní zpráva z 11. listopadu 2009 popisuje výpadek z noci na ten den, při kterém elektrárna Itaipu přestala dodávat 17 000 MW. Bez proudu zůstalo devět z 27 brazilských států včetně Ria a São Paula, a to přes dvě hodiny – v riodejaneirské Copacabaně se světla rozsvítila ve 00.37. Celá Paraguay byla bez proudu asi dvacet minut. Ministr Edison Lobão tehdy mluvil o bouřích, které nedaleko přehrady vyvracely stromy, provozovatel o poruše v přenosové soustavě.

Od letu dělí ten výpadek devět dní. V textu, který obě události spojuje do jednoho děje, se datum druhé z nich ztratilo – slova „1. listopadu 2009“ v něm stojí dvakrát, u výpadku není žádné.

Co z předlohy vypadlo

Anglický originál napsal Jon Austin pro britský Express 17. srpna 2016. Není to text, který by tvrzení šířil: jmenuje web, ze kterého tvrzení pochází, a devět jeho odstavců je věnovaných tomu, co se doopravdy stalo – zkoušky stroje, výpadek rozvodny po ptákovi, odklon letu, datum brazilského výpadku i porucha na Itaipu. Uzavírá ho odstavec o tom, jak se z časově blízkých událostí skládají nové teorie.

Z těch devíti odstavců nepřevzal český text ani jeden. Jediné, co z ověřovací části zbylo, je jméno Itaipu – a to v obrácené roli: v předloze je porucha elektrárny doložený závěr, v překladu z ní je „neurčité prohlášení“ brazilské vlády. Titulek se posunul stejným směrem. Express dal tvrzení do uvozovek, aby bylo vidět, kdo ho vyslovil; česká verze z něj udělala otázku a druhou půlku věty už píše bez nich.

Posun mezi předlohou a českým zněním je u textů z toho webu k vidění opakovaně: z popisku videa o plánovaném thoriovém reaktoru se v překladu stal hotový stroj. K převrácení cizího textu přitom nebylo potřeba vymyslet jediné slovo. Stačilo vzít jeho první polovinu a druhou nechat být.

Verdikt: vyvráceno