Příručky pro případ blackoutu nejsou skrytý plán, EU je radí od jara 2025

Jak v Evropě přibývá vládních příruček pro případ dlouhého výpadku proudu, šíří se na sociálních sítích výklad, že nejde o běžnou krizovou přípravu, ale o signál nějakého koordinovaného plánu – a v některých verzích se to dává do souvislosti s čerstvým děním za oceánem, třeba s výsledkem amerických voleb. Rady samotné jsou skutečné. Výklad o skrytém záměru ale neobstojí.

Kolujici vyklad, zavadejici:

„Opravdu nejde o pripravu na velky nacvik 'kyberneticke pandemie'? EU planuje neco podobneho." Vlady podle nej obyvatele pripravuji na blackout kvuli skrytemu planu.

Z textu sirenych na podzim 2026.

Verdikt: zavádějící

Doporučení existují, ale jsou o rok starší než „aktuální“ událost

Jádro výkladu – „vlády nás najednou chystají na blackout, tak za tím něco musí být“ – stojí na tom, že jde o novinku navázanou na dnešek. Není. Evropská komise doporučila domácnostem zásoby na 72 hodin už ve své strategii připravenosti z března 2025. České Ministerstvo vnitra ohlásilo příručku „rádio, voda, hotovost“ v létě 2025, přímo po červencovém výpadku proudu. Švédsko posílá občanům brožuru pro případ krize nebo války dlouhodobě. Všechno to předchází americkým volbám z listopadu 2026 nejméně o rok – spojení „připravují nás, protože se právě stalo tohle“ je tedy časově vyloučené.

Je to veřejná politika, ne tajný plán

Druhá slabina výkladu je v tom, že z otevřeně vyhlášené a zdokumentované politiky dělá spiknutí. Strategie připravenosti, příručky i termíny jsou veřejné, odůvodněné a dají se dohledat. Důvody, které úřady samy uvádějí, jsou konkrétní: velké výpadky roku 2025 (Španělsko a Portugalsko na jaře, Česko 4. července), riziko sabotáží kritické infrastruktury, kyberútoky na sítě a extrémní počasí. Britská vláda ve stejném duchu v říjnu 2026 vyzvala k přípravě na útoky na infrastrukturu. Doporučení mít doma vodu, jídlo, rádio a trochu hotovosti není důkaz plánu – je to tatáž rada, jakou dávají záchranáři před povodní.

Proč zrovna hotovost

Část výkladu se chytá rady „mějte doma hotovost“ jako náznaku, že se chystá zrušení peněz. Vysvětlení je přízemnější: při výpadku proudu nebo kyberútoku nejedou platební terminály, bankomaty ani internet, takže kartou nezaplatíte ani pečivo. Proto centrální banky i krizové příručky radí menší bankovky na pár dní – kvůli funkčnosti plateb během výpadku, ne kvůli jeho opaku.

Jak výklad vzniká

Mechanika je pokaždé stejná: vezme se reálné a neškodné opatření, připne se na nějakou čerstvou událost a doplní se otázkou „opravdu za tím není něco víc?“. Otázka nic netvrdí, a přesto podsouvá skrytý úmysl. Z celoevropské, veřejné a léta budované politiky krizové připravenosti se tak stane „koordinovaný plán“, aniž by pro to padl jediný doklad.

Načasování navíc klame. Většina lidí si doporučení všimne až ve chvíli, kdy konkrétní příručka padne do zpráv, takže roky stará politika působí jako čerstvá novinka. Narativ přesně téhle iluze využívá: spojí den, kdy se o přípravě zrovna píše, s libovolnou událostí z téhož týdne – a ze souběhu v kalendáři udělá příčinu. Komu nevadí dohledat datum původního doporučení, ten tu vazbu rozpozná hned.

Zdroje

• Evropská komise: Preparedness Union Strategy (26. 3. 2025) – doporučení zásob na 72 hodin.
• Seznam Zprávy: Vláda vydá manuál pro blackout (29. 7. 2025) – datování a obsah české příručky.
• The Guardian: Britain told to prepare for infrastructure attacks (22. 10. 2026) – britská výzva a její odůvodnění.
• Infokurýr: Příprava na celoevropský blackout? (12. 10. 2026) – doklad, že výklad koluje.