Český text udělal z průzkumu ve dvou zemích odmítnutí peněženky většinou občanů EU

Verdikt: zavádějící

Web necenzurovanapravda.cz vydal 15. září text, jehož titulek říká, že většina občanů Evropské unie chystanou peněženku digitální identity nechce. Průzkum, na který se text odvolává, opravdu existuje. Ptal se ale dvou tisíc lidí ve dvou zemích a většinu v něm nemá ani jedna z nabízených odpovědí. Doklad o šíření je archivní snímek pořízený 16. září.

Kdo průzkum zadal a koho se ptal

Za průzkumem stojí mnichovská firma IDnow, která prodává ověřování totožnosti, biometrickou autentizaci a služby proti podvodům. Zveřejnila ho 8. září. Sběr dat provedla agentura Sapio Research v červnu 2026 a dotázala se 2 000 dospělých ve věku 18 až 80 let, z toho tisíce ve Francii a tisíce v Německu, s vážením podle věku a pohlaví. Všechny tyhle údaje stojí přímo v tiskové zprávě.

Její titulek mluví o opatrném optimismu před prosincovým spuštěním. Mezi ní a českým textem přitom nestojí žádný další článek, který by výsledek překlopil: obě adresy, ze kterých český text čerpá, tedy zprávu IDnow i její převyprávění na serveru Biometric Update, má rovnou ve svých odkazech.

Většinu nemá ani jedna odpověď

Číslo, ze kterého se stalo odmítnutí, pochází z jediné otázky. Dotázaní měli říct, jakou metodu ověření totožnosti by upřednostnili při zakládání bankovního účtu. Osobní ověření na pobočce zvolilo 24 %, peněženku digitální identity 14 %, načtení čipu v dokladu 13 %, zaslání dokladu se selfie 11 % a videohovor s operátorem 10 %.

Sečteno je to 72 %. Zbylých 28 % dotázaných nezvolilo ani jednu z pěti vyjmenovaných možností, takže nejsilnější odpověď stojí na necelé čtvrtině hlasů. Většina z toho neplyne ani pro peněženku, ani proti ní. Je to rozdrobené pole, ve kterém žádný způsob ověření nevyhrál.

Táž tisková zpráva uvádí, že 63 % dotázaných by peněženku spíš použilo, kdyby s ní šlo prokázat třeba plnoletost bez vydání jména, adresy a data narození. Právě kvůli téhle vlastnosti se peněženka staví. Kontrolu navíc by přijalo 47 % dotázaných, pokud by zvýšila bezpečnost, a 40 % označilo lepší ochranu před podvodem za nejdůležitější důvod, proč peněženku používat.

Čtyři z pěti dotázaných nevědí, co peněženka dělá

Nejsilnější námitku proti titulku dodala táž firma o dva měsíce dřív. Ve zprávě ze 16. července IDnow na stejně velkém vzorku Francouzů a Němců zjistil, že 51 % dotázaných o evropské peněžence nikdy neslyšelo. Dalších 28 % o ní slyšelo, ale neví, k čemu je. Jasnou představu má 20 %.

Odmítnout se dá jen to, co člověk zná. Ze čtyř pětin, které peněženku neznají nebo nevědí, co umí, se postoj většiny odvodit nedá. Rozdíl mezi oběma skupinami je v datech vidět: mezi informovanými věří v bezpečné zavedení 75 %, mezi těmi, kdo o peněžence nikdy neslyšeli, 33 %. Bezstarostných je málo. Že nemá vůbec žádné obavy, uvedlo 7 % dotázaných.

Text si odporuje sám

Že se ptalo jen ve dvou zemích, stojí i v českém textu. Autor to podává jako výhradu, s dodatkem, že u nás by nadšení pro peněženku bylo nejspíš větší. Titulek nad tím odstavcem ale mluví o občanech unie, a titulek putuje po sítích sám.

Reprezentativní měření pro celou unii existuje, jen se ptá na něco jiného. Zvláštní Eurobarometr Digitální dekáda 2026 dotazoval osobně obyvatele všech sedmadvaceti států v únoru a březnu 2026 a vyšel v červnu. Otázku na peněženku neobsahuje, takže sporné tvrzení nevyvrací ani nepotvrzuje. Ukazuje ale, kolik lidí o digitální služby stojí: digitální politiku pokládá za prioritu unie 79 % dotázaných, ochranu soukromí a bezpečnost 92 % a zjednodušení každodenních úkonů digitálními nástroji 86 %.

Co z toho zbývá

Jednotlivá čísla v českém textu prameni odpovídají. Údaje 24 %, 14 % i 63 % jsou přeložené správně a obchodní zájem zadavatele průzkumu text pojmenovává sám, včetně toho, že IDnow na digitálních dokladech vydělává. Nepravda vznikla až v titulku: z dílčí preference v jedné situaci se stal postoj většiny obyvatel unie. Proto zní verdikt zavádějící, ne vyvráceno.

Zdroje: tiskové zprávy IDnow z 8. září a 16. července 2026 včetně metodiky, zvláštní Eurobarometr Digitální dekáda 2026 a archivní snímek rozebíraného textu.