Zprávu, kterou přetisk připisuje Rockefellerovi, zadala a zaplatila Carnegieho nadace

Web ac24.cz vydal 21. září 2026 text o tom, jak rodina Rockefellerů ovládla ropu, školy, peníze a nakonec i medicínu. Jeho jádro je jedna věta: přírodní léčiva prý skončila jako šarlatánství proto, že si John D. Rockefeller nechal napsat zprávu o stavu amerických lékařských škol. Ta zpráva opravdu existuje, je to dokument z roku 1910 a je celá ke stažení. Přetisk na ni sám odkazuje.

Verdikt: zavádějící

Jedna spojka, o kterou se text opírá, přitom sedí: prvním ředitelem Rockefellerova institutu pro lékařský výzkum byl Simon Flexner a jeho jméno je i ve zprávě. Rozhodující krok ale text neutáhne – a pramen, kterým ho dokládá, mluví proti němu.

Na titulním listu stojí jiné jméno

Dokument se jmenuje Medical Education in the United States and Canada, napsal ho pedagog Abraham Flexner a vyšel jako čtvrtý bulletin Carnegieho nadace pro rozvoj vyučování s copyrightem z roku 1910. Nadace ho zadala, vydala a zaplatila; předmluvu k němu napsal její prezident Henry S. Pritchett. Tohle nejsou údaje z druhé ruky, stojí to na titulním listu, který je na snímku výš.

Přetisk si to dokonce sám přiznává – v jednom odstavci uvádí, že Abraham Flexner uzavřel smlouvu s Carnegieho nadací. Titulek nad tím odstavcem mluví o Rockefellerovi. Nesedí ani kalendář: Rockefellerova nadace, kterou text vydává za peněžní pumpu celé přestavby, vznikla 14. května 1913, tedy tři roky po vydání zprávy.

Rockefeller je ve zprávě jednou, v poděkování

Plný text jsem si stáhl ve dvou kopiích, které skenovaly dvě různé knihovny – torontská univerzitní a cornellská –, sloučil v nich mezery ze strojového čtení a spočítal výskyty. Obě kopie dávají shodné počty:

• „Rockefeller“ jednou, a to v úvodním poděkování, kde Flexner děkuje za spolupráci Simonu Flexnerovi z Rockefellerova institutu;
• „petroleum“ nula, tedy ani jednou;
• „oil“ dvakrát, v obou případech jako imerzní mikroskop, jehož čočka se ponořuje do kapky oleje.

O léčivých přípravcích z ropy tedy zpráva nemluví a o patentech na léky taky ne – slovo patent v ní stojí jednou a ve významu zjevný, ne průmyslový. Měří něco jiného, škola po škole: vstupní požadavky, počet pitevních stolů, stav laboratoře, přístup k nemocničním lůžkům.

Šarlatány zpráva jmenuje, ale jiné

Slovo „quack“, tedy šarlatán, použije zpráva v celém textu jedinkrát – o chiropraktikech a mechanoterapeutech, které z lékařských směrů výslovně vylučuje a odkazuje na státního zástupce. Homeopatii naopak jmenuje 102krát, osteopatii 87krát a eklektiky 53krát, a to jako směry, které vlastní kapitolu mají. V USA tehdy podle zprávy působilo 32 takových škol: patnáct homeopatických, osm eklektických, osm osteopatických a jedna fyziomedicínská.

Co po nich Flexner chce, je čitelné z jeho vlastní věty: vědecká medicína se podle ní neptá, v čí jméno kdo přichází, jestli zakladatele homeopatie Hahnemanna nebo lékaře Rushe, ale každého podrobí témuž zkoumání (vlastní překlad). Student homeopatie má tedy podle zprávy potřebovat stejně dobrou přípravu jako kdokoli jiný a jeho škola stejnou laboratoř. Hodnotí je proto jako školy, ne podle učení.

Zpráva homeopatii nehájí, to je potřeba dodat rovnou. Vypisuje, že homeopatických škol bylo v roce 1900 dvaadvacet a o deset let později patnáct a že počet absolventů klesl ze 413 na 246, a ten úbytek přičítá tomu, že věda a dogma nejdou dělat naráz. Jenže rušit chtěla i školy ostatní: navrhuje snížit počet všech amerických a kanadských lékařských škol ze 155 na 31. Výběr podle učení to není. Je to výběr podle vybavení.

Kudy ten text přišel

Česká verze je přetisk slovenského článku, který vyšel na webu badatel.net 12. dubna 2018 pod titulkem o tom, jak Rockefeller založil farmaceutický průmysl. Poznat to jde i bez metadat: od třetího mezititulku dál je text psaný slovensky. Jeho vlastní předlohou je podle něj videoseriál Jamese Corbetta o ropném průmyslu. Datum vydání obou textů jsem si vzal z otevřeného rozhraní jejich redakčních systémů, protože Internet Archive byl 22. září 2026 už posedmé v měsíci mimo provoz a snímek si nechat pořídit nešlo.

A ještě jedna věc, která o celém řetězu řekne dost: odkaz, kterým přetisk svůj hlavní pramen dokládá, míří na kopii zprávy na serveru Carnegieho nadace. Ta adresa vrací 404. Text stojí na dokumentu, který čtenáři nabídne, aniž by ho někdo v řetězu otevřel – a přitom by v něm hned na prvním listu našel jméno zadavatele.