Vyloučit stát ze Schengenu pravidla neumožňují. Kodex zná jen kontroly na vlastní hranici
Po hromadném přechodu do španělské Ceuty se na dvou českých webech objevily zprávy o chystaném vyloučení Španělska ze schengenského prostoru. Italští ministři opravdu mluvili o pozastavení Schengenu, jenže o pozastavení se Španělskem, což je jejich vlastní hranice. Rozdíl není slovíčkaření: postup, kterým by se členský stát ze Schengenu vyřadil, hraniční kodex neobsahuje vůbec.
- Verdikt
- zavádějící
- Ověřeno
- 31. 7. 2026
Verdikt: zavádějící

Na dvou českých webech se 31. července 2026 objevily texty o tom, že se chystá vyloučení Španělska ze schengenského prostoru. Server czechfreepress.info dal do titulku finskou výzvu k vyhoštění Španělska, server ac24.cz italský požadavek uzavřít Schengen pro Španělsko. Podnětem byl skutečný a doložený případ: do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky přešly z Maroka desetitisíce lidí. Že žádný členský stát nemůže vyloučit ze Schengenu jiný, napsal téhož dne jednou větou bruselský server Brussels Signal. Stojí za to tu větu rozvést, protože v samotném kodexu je černé na bílém vidět, co místo vyloučení existuje.
Co ministři řekli a co z toho zbylo
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani napsal 30. července na síti X, že je pro uzavření schengenského prostoru se Španělskem. Premiérka Giorgia Meloniová ho pak podle znění, které ocitovala agentura AFP, doplnila o větu o mimořádných opatřeních, „jako je pozastavení schengenské dohody se Španělskem“ (v anglickém znění AFP „suspending the Schengen agreement with Spain“). Finská ministryně vnitra Mari Rantanenová den nato italský návrh podpořila a přidala vlastní tvrzení: stát, který si nehlídá vnější hranici, podle ní nemůže v Schengenu zůstat.
Předložka je tu celý rozdíl. Pozastavit Schengen se Španělskem znamená, že si Itálie zavede kontroly na své vlastní hranici. Vyloučit Španělsko ze Schengenu by znamenalo sáhnout na jeho členství, a to je jiný úkon. České texty ho popsaly jako věc, o které se rozhoduje; czechfreepress.info navíc uvádí jako pramen ruský server avia.pro s odvoláním na agenturu RIA Novosti, ačkoli finská ministryně psala veřejně sama za sebe.
Kodex zná dva postupy a ani jeden nikoho nevylučuje
Rozhoduje kapitola II Schengenského hraničního kodexu, tedy nařízení (EU) 2016/399 ve znění k 11. červenci 2024. Jmenuje se „Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic“ a obsahuje dva nástroje.
- Článek 25. Při závažné hrozbě pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost některého členského státu „může tento členský stát výjimečně znovu zavést ochranu celých svých vnitřních hranic nebo konkrétních úseků těchto hranic“. Rozhoduje o tom sám a jen o svých hranicích.
- Článek 29. V mimořádných situacích může Rada jako krajní opatření „doporučit jednomu nebo více členským státům, aby znovu zavedly ochranu svých vnitřních hranic“. Nejvýš na šest měsíců, s možností nejvýše tří prodloužení po dalších šesti měsících. Doporučení není příkaz: podle odstavce 3 stát, který ho neprovede, jen „bezodkladně poskytne Komisi písemné odůvodnění“.
Postup, kterým by se členský stát ze schengenského prostoru vyřadil, pozastavil nebo vyloučil, v kodexu není. Evropská komise to na své stránce o znovuzavedení kontrol shrnuje tak, že znovuzavedení ochrany hranic je výsadou členských států.
Řecko 2016: jak vypadalo „vyloučení“ v praxi
Článek 29 se poprvé použil v roce 2016 kvůli Řecku. Hodnocení z února 2016 našlo v řecké ochraně vnější hranice závažné nedostatky a tehdejší zpravodajství o tom mluvilo jako o vyhazovu Řecka ze Schengenu. Výsledkem bylo prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2016/894 z 12. května 2016 a stojí v něm něco jiného.
Rada doporučila pěti státům, aby si ponechaly kontroly. Rakousku na hranici s Maďarskem a se Slovinskem, Německu na hranici s Rakouskem, Dánsku v přístavech s trajekty do Německa a na dánsko-německé hranici, Švédsku v jižních a západních přístavech a na mostě přes Öresund, Norsku v přístavech s trajekty do Dánska, Německa a Švédska. Ani jedna z těch hranic není řecká. Řecko zůstalo členem a rozhodnutí mu samo o sobě neuložilo nic; kontroly se zavedly o několik zemí dál, tam, kde končila cesta lidí, kteří Řeckem prošli.
Co se děje teď
Do Ceuty přešlo podle vedení města za několik dní zhruba 60 000 lidí, což je víc než polovina počtu jeho obyvatel; nejméně 34 lidí při pokusu o překonání hranice zemřelo a přes 25 000 se podle španělského ministerstva vnitra dobrovolně vrátilo do Maroka. Čísla shrnula France 24.
Reakce států přitom drží přesně ten tvar, který kodex předepisuje. Francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez nařídil zesílené kontroly na hranici se Španělskem, tedy na hranici francouzské. Oficiální seznam Komise, kde jsou všechna platná oznámení pohromadě, vypadá stejně u každé položky: Rakousko hlásí kontroly na svých hranicích se Slovenskem, Českem, Maďarskem a Slovinskem, Nizozemsko na svých s Belgií a Německem, Itálie na své se Slovinskem. Každá položka má týž tvar: stát a jeho vlastní hranice. Jinak to podle článku 25 ani vypadat nemůže.
Verdikt
Výroky italských a finských ministrů jsou skutečné a spor o Ceutu taky. Zavádějící je popis toho, co z nich může vzejít. „Vyloučení“ nebo „vyhoštění“ Španělska ze schengenského prostoru není krok, o kterém by se dalo rozhodnout, protože pravidla pro něj nemají postup ani lhůtu. Co se stát může, je to, na co kodex nástroj má: každý stát si zavede kontroly na svých hranicích, dočasně a s odůvodněním. Francie zatím sáhla po mírnější variantě, po zesílených kontrolách. Pro cestujícího je výsledek nepříjemně podobný, pro členství Španělska ne.
Archivní snímek obou českých článků ve Wayback Machine k datu vydání tohoto textu neexistuje, dotaz do CDX vrací prázdný výsledek. Doklad o jejich šíření je proto vlastní: obě položky vyšly 31. července 2026 v RSS kanálech svých webů a níže je snímek obrazovky pořízený téhož dne. Odkaz na živé texty tenhle magazín zásadně nedává.

Našli jste v záznamu chybu?
Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.