Záběry vydávané za nepálskou povodeň pocházejí z čínské řeky vzdálené 3 400 kilometrů

Na jednom českém facebookovém profilu se 30. srpna 2026 objevilo video, na kterém stěna vody smete skupinu lidí stojících u břehu. Popisek ho vydává za záběry z Nepálu, kde čtyři dny předtím sjela z hor přívalová povodeň. Původ záznamu dohledala agentura AFP a její zjištění převzali 6. září Manipulátoři.cz: klip pochází z čínské řeky Čchien-tchang a je ze září 2024, tedy o téměř dva roky starší než katastrofa, ke které ho popisek přiřazuje.

Popisek českého příspěvku, nepravda:

Záběry z Nepálu, na kterých silný proud vody zasáhl turisty: místo toho, aby se evakuovali, až do poslední chvíle natáčeli na video blížící se katastrofu…

Zveřejněno 30. srpna 2026 v 7:45 UTC, archivní kopie z 1. září 2026.

Vlna, na kterou se lidé chodí dívat schválně

Čchien-tchang teče provincií Če-ťiang a ústí Chang-čouským zálivem do Východočínského moře. Tvar ústí tam z přílivu vytváří vlnu, která se žene proti proudu řeky; podle shrnutí anglické Wikipedie dosahuje až devíti metrů a čtyřiceti kilometrů v hodině a platí za největší přílivovou vlnu na světě. Nejstarší známá tabulka přílivů na světě je z roku 1056 a je právě pro tuhle řeku. Není to živel, který někoho zaskočí: kolem poloviny osmého lunárního měsíce se u břehů schází dav a vlna má vlastní slavnost.

Právě proto z téhle řeky pochází řada záběrů lidí, kteří stojí příliš blízko. Na volném snímku z Jen-kuanu stojí diváci v řadě na travnatém břehu pár kroků od vody. V srpnu 2013 vlnu zesílil tajfun Trami, dosáhla přes dvojnásobek obvyklé výšky a přelila se přes zábranu; kolik lidí zranila, Wikipedie neuvádí.

Vzdálenost mezi Jen-kuanem a nepálskou obcí Timure, kterou povodeň zasáhla, je 3 405 kilometrů. Je to vlastní výpočet ze souřadnic obou míst v databázi Nominatim (30,4533° s. š., 120,5513° v. d. proti 28,2528° s. š., 85,3667° v. d.).

Záběry z té řeky už jednou putovaly pod cizí nálepkou

Stalo se to v týchž dnech, ze kterých AFP klade původ českého videa. Indický deník The Indian Express psal 9. září 2024 o videu s touž scénou: lidé si u Čchien-tchangu fotí selfie a proud je smete. Klip se tehdy šířil jako obrázek toho, co v Číně natropil supertajfun Yagi. Jestli jde o tentýž soubor jako letos, se zvenčí porovnat nedá – obě zveřejnění dnes vedou na přehrávače, ne na původní video.

Ani tenkrát to nesedělo. Yagi dorazil na pevninu 6. září 2024 kolem 16:20 místního času u města Wen-čchang na ostrově Chaj-nan, jak toho dne popsala agentura AP podle meteorologické služby provincie. Od Jen-kuanu je to 1 560 kilometrů na jihozápad. Vlnu na Čchien-tchangu dělá příliv, ne počasí: tajfun ji zesílit umí, jak ukázal rok 2013, ale vzniká i bez něj a v termínech daných Měsícem.

Scéna z jedné čínské řeky tedy během dvou let dostala dvě různá vysvětlení a pokaždé takové, jaká katastrofa zrovna byla ve zprávách. Kdo si klip uložil v září 2024, měl v srpnu 2026 po ruce hotový materiál. Týž postup stál za záběry hasicích letounů, které v srpnu kolovaly jako ruská pomoc Evropě.

Co vodu v Nepálu spustilo

Vedle recyklovaného videa se k téže katastrofě šířil i záznam letadla nad přehradou, po kterém následuje výbuch a povodňová vlna – doklad údajné sabotáže. AFP našla tentýž klip ve zveřejnění ze 13. května 2026, tedy více než tři měsíce před povodní, a ta starší verze nesla označení, že vznikla umělou inteligencí. Manipulátoři u tohohle podvrhu zároveň píšou, že jeho české šíření doložit nedokázali; k Čechům se dostal hlavně ze slovenských příspěvků.

Odpověď na otázku, odkud se voda vzala, je přitom veřejná a česká. Česká geologická služba shrnula 28. srpna první analýzu satelitních a seismických dat: v 10:30 místního času se z úbočí hory Langtang Lirung utrhlo skalní podloží i s čelem visutého ledovce, lavina o objemu 100 až 200 milionů krychlových metrů po 7,5 kilometru přehradila řeku Chusumdo Tsangpo, kolem 10:52 se dočasná hráz protrhla a v 10:59 dorazil proud k hraničnímu přechodu. Silný seismický signál o velikosti 5,2, který řada médií vydávala za spouštěcí zemětřesení, byl podle rozboru naopak důsledkem toho řícení.

Vysvětlení, které se opírá o družicové snímky a seismogramy, se hůř sdílí než letadlo a výbuch. To je celý rozdíl mezi oběma verzemi – ne to, která je zajímavější.

Kdy český příspěvek vznikl

Čas zveřejnění se dá ověřit dvakrát nezávisle. Ve zdroji stránky příspěvku stojí pole creation_time s hodnotou 1788075924, což je 30. srpna 2026 v 7:45:24 UTC. Archivní kopie v úložišti MediaVault, pořízená 1. září, uvádí tentýž čas na vteřinu. Čtyři dny mezi katastrofou a příspěvkem jsou přesně to okno, kdy je zájem největší a ověření ještě nikde není.

Kolik lidí video vidělo, se zvenčí zjistit nedá. Stránka příspěvku bez přihlášení počet zhlédnutí neuvádí a čísla, která u přehrávače svítí, nemají u sebe popisek, takže se z nich číst nedá nic. Příspěvek byl 7. září pořád veřejně dostupný.

Verdikt: vyvráceno

Zdroje

• Manipulátoři.cz: Povodně v Nepálu provázejí falešné záběry. Šíří se také v češtině (6. 9. 2026, podle ověření AFP)
• Česká geologická služba: Co způsobilo ničivou přívalovou povodeň na hranici Nepálu a Tibetu? (28. 8. 2026)
• The Indian Express: Viral video shows tourists being swept away while taking selfies near China's Qiantang River (9. 9. 2024)
• AP / VOA: A million people flee as Typhoon Yagi makes landfall in China (6. 9. 2024)
• Anglická Wikipedie: Qiantang River, oddíl Tidal bore

Ověřovací dokumenty agentury AFP, na které Manipulátoři odkazují, vracejí návštěvě zvenčí chybu 403; jejich obsah je tu proto převzatý z českého ověření, ne čtený v originále.