Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
zavádějící Pod lupou

Výbor Sněmovny rozhodoval o vyslání Urbanové na Ukrajinu, ne o jejím právu vycestovat

Vít Rakušan popsal ve videu z 27. srpna 2026 neschválení cesty místopředsedkyně Sněmovny Barbory Urbanové na Ukrajinu jako zákaz vycestování. Organizační výbor ale podle jednacího řádu rozhoduje o vyslání poslanců a o nákladech, které za cestu zaplatí Sněmovna. Urbanová den po jednání oznámila, že do Kyjeva pojede.

Verdikt
zavádějící
Ověřeno
6. 9. 2026
Snemovni ulice na prazske Male Strane, vpravo budova Poslanecke snemovny s ceskou vlajkou
Sněmovní ulice na pražské Malé Straně; vpravo budova Poslanecké sněmovny. Foto: VitVit, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Výrok ověřil 6. září 2026 Jan Cemper na Manipulátorech.cz s verdiktem zavádějící. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan ve videu z 27. srpna mluví doslova o tom, že Barbora Urbanová „nesmí na Ukrajinu“ a že „dostala stopku od pana předsedy“ – popisuje tím ovšem neschválení oficiální sněmovní cesty, ne zákaz vycestování. Přepis té pasáže otiskly ParlamentníListy.cz a 3. září z nich citovalo Fórum 24. Co organizační výbor doopravdy rozhoduje, je přitom v jeho vlastních dokumentech.

Zákon mluví o vyslání a o nákladech

Podle § 46 odst. 4 písm. f) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, přísluší organizačnímu výboru „rozhodovat o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Sněmovny, jejích orgánů a poslanců, a to i mimo schválený plán zahraničních styků“. Jak takové rozhodnutí vypadá, ukazuje poslední zveřejněné usnesení výboru k tomuto bodu, číslo 84 z 1. července 2026: u každé položky stojí jména poslanců, termín, země, zdůvodnění a sloupec Náklady PS – doprava, ubytování, stravné, tlumočení. V přílohách téhož usnesení stojí oficiální návštěva předsedy Sněmovny v Číně i cesta místopředsedy Jiřího Bartáka do Gruzie.

Hlasuje se tedy o tom, jestli poslanec pojede jako delegace Sněmovny a na její účet. Právo opustit území republiky výbor neřeší: má ho podle čl. 14 odst. 2 Listiny základních práv a svobod každý, kdo se tu oprávněně zdržuje, a omezit se dá jen zákonem. Urbanová podle zprávy ČTK z 27. srpna oznámila ještě týž den, že do Kyjeva v září odcestuje na pozvání ukrajinské strany.

Šestnáct usnesení o vysílání delegací od loňska

Zahraniční cesty jsou na programu výboru pravidelně. Prošli jsme celý výpis usnesení organizačního výboru za 10. volební období: je v něm 87 usnesení s čísly do 88 a šestnáct z nich se jmenuje „k návrhu na rozhodnutí o vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců“, první 13. listopadu 2025 a zatím poslední 1. července 2026. Na těch dvě stě třicet dnů to vychází zhruba na jedno za dva týdny.

Rozhodnutí z 27. srpna mezi nimi není. Pozvánka na 18. schůzi výboru zveřejněná je a čtvrtým bodem programu je právě návrh na rozhodnutí o vyslání delegací a poslanců, jenže posledním zveřejněným usnesením zůstává k 6. září číslo 88 z 18. srpna. Jednání výboru je navíc podle § 46 odst. 3 jednacího řádu neveřejné, pokud se výbor neusnese jinak. Veřejnost tak zná průběh jen z vyjádření účastníků: podle informací, které serveru Novinky.cz popsal člen výboru Matěj Gregor a které cituje ověření Manipulátorů, bylo z šestnácti členů přítomno jedenáct, pro cestu hlasovalo pět opozičních poslanců, proti byli Tomio Okamura a Gregor a čtyři koaliční členové se zdrželi.

Rozhodoval výbor, jehož je Urbanová místopředsedkyní

Počet šestnácti členů sedí – jmenný seznam výboru jich vypisuje přesně tolik. Předsedou je z titulu své funkce předseda Sněmovny a místopředsedy výboru jsou všichni místopředsedové Sněmovny; Urbanová je jednou ze čtyř, takže o její žádosti hlasoval výbor, jehož je sama místopředsedkyní. Formulace o stopce od předsedy tomu odpovídá jen zčásti – Okamura hlasoval proti, ale jako jeden z jedenácti přítomných. Podle téže zprávy ČTK hlasoval týž den pro cestu opozičního poslance Pavla Žáčka (ODS), který má jet na Ukrajinu v delegaci Parlamentního shromáždění NATO.

Ústavní soud tu otázku už jednou posuzoval

Loni v listopadu výbor neschválil cestu poslankyň Adriany Chochelové (STAN) a Ireny Ferčíkové Konečné (Piráti) na jednání výboru LIBE v Evropském parlamentu a obě se obrátily na Ústavní soud. Plénum stížnost odmítlo 1. července 2026 a odůvodnění zpřístupnilo 29. července; podle rozboru České justice v něm stojí, že pravomoc výboru zahrnuje cestu schválit i neschválit, protože „bylo-li by schválení povinné, postrádala by pravomoc smysl“, a že „participaci na zahraniční spolupráci nelze považovat za stěžejní aspekt činnosti poslance“. Soud zároveň poprvé připustil, že rozhodnutí organizačního výboru přezkoumat může, kdyby zasáhlo do ústavně zaručených práv.

Spor je věcný, slovo zákaz z něj vybočuje

Nic z toho nedělá z kritiky nesmysl. Urbanová dostala pozvání od místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Oleny Kondratiuk a výbor ho neschválil hlasy koaliční většiny; Okamura pro Radiožurnál řekl, že jde o cesty v individuální kategorii a že je koalice kvůli úsporám omezuje; Urbanová v tiskové zprávě uvedla, že členové výboru mluvili i o jejím postoji ke vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Který z důvodů rozhodl, se z neveřejného jednání doložit nedá. Sám Rakušan to jinde napsal přesně: koalice podle něj nechce umožnit místopředsedkyni Sněmovny, aby dolní komoru na Ukrajině reprezentovala. Ta věta popisuje totéž rozhodnutí a slovo zákaz v ní není potřeba.

Verdikt: zavádějící

Zdroje: zákon č. 90/1995 Sb., usnesení a pozvánky organizačního výboru na psp.cz, ČTK, Manipulátoři.cz, Fórum 24Česká justice.

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

vyvráceno

Záběry vydávané za nepálskou povodeň pocházejí z čínské řeky vzdálené 3 400 kilometrů

Na českém facebookovém profilu se 30. srpna objevilo video, které popisek vydává za záběry nepálské povodně. Původ dohledala agentura AFP: jde o přílivovou vlnu na čínské řece Čchien-tchang, tedy o jev vzdálený od místa katastrofy 3 405 kilometrů. Záběry z té řeky přitom kolovaly už v září 2024, tehdy jako doklad řádění supertajfunu Yagi.

Pod lupou

zavádějící

Zeman vydal dopis od spolku mimo landsmanšaft za smýšlení sudetoněmeckého sjezdu

Bývalý prezident Miloš Zeman popsal 25. srpna dopis, který mu poslal Johann Slezak na papíře Sudetoněmeckého zemského svazu Bavorska, a jeho postoje připsal lidem ze sjezdu sudetských Němců v Brně. Spolek s tím jménem sídlí ve Švábsku, vede ho funkcionář, kterého landsmanšaft v roce 2023 vyloučil, a jeho předseda do Brna podle vlastního prohlášení schválně nejel.

Pod lupou

vyvráceno

V procesu s Mladićem postavila obhajoba do soudní síně víc svědků než žaloba

Po smrti Ratka Mladiće se na síti X objevil příspěvek, který o něm nepravdivě tvrdí, že byl vězněn po nespravedlivém procesu zpolitizovaným tribunálem a že zachránil Srby v Bosně před genocidou. Pravomocný rozsudek ho uznal vinným z genocidy ve Srebrenici a z dalších devíti bodů. Z informačního listu případu plyne, že ze 377 svědků vyslechnutých v síni jich 208 povolala obhajoba.

Pod lupou

zavádějící

Řetězový e-mail vydává prezidentův terezínský projev z roku 2023 za čerstvá slova

Čeští elfové zveřejnili 2. září monitoring řetězových e-mailů za červenec a mezi nejrozšířenějšími v něm stojí text spolku Svatopluk proti prezidentu Petru Pavlovi. Opírá se o dvě konkrétní výtky, jednu k prezidentově záštitě nad festivalem Meeting Brno a druhou k jeho projevu v Terezíně. Obě se dají porovnat s prameny a ani jedna v té podobě, v jaké je e-mail podává, neobstojí.

Pod lupou