Text o zániku Evropy mluví o 64 milionech narozených mimo EU, Eurostat o 46,7 milionu

Verdikt: zavádějící

Od 30. července se na českých webech šíří překlad textu s titulkem, který slibuje, že čísla hovoří jasně, a ptá se, proč Evropa v dnešní podobě možná nepřežije. Nejdřív vyšel na Czech Free Press, o den později na Pravém prostoru. Autorem je belgický právník a filozof Drieu Godefridi a anglický originál vydal 14. července americký Gatestone Institute pod titulkem Do the Math: Why Europe May Not Pull Through.

Text je z větší části úvaha o tom, co teprve nastane, a tu ověřit nelze. Pět čísel v něm ale ověřit jde, protože se opírají o Eurostat a originál na jeho stránky rovnou odkazuje. Tři z nich sedí přesně. Dvě ne, a obě chybují týmž způsobem.

Součet dvou řádků pod jménem jednoho

Sporný je údaj o lidech narozených mimo unii. Text uvádí, že jich v roce 2025 žilo v Evropské unii přibližně 64 milionů, tedy asi 14 % obyvatel. Odkaz u té věty vede na stránku Eurostatu EU population diversity by citizenship and country of birth s daty k 2. únoru 2026.

Ta stránka má hned v úvodním shrnutí tři řádky pod sebou. Z 450,6 milionu obyvatel unie se k 1. lednu 2025 narodilo mimo EU 46,7 milionu lidí, tedy 10,4 %. Dalších 18,0 milionu, tedy 4,0 %, se narodilo v jiné členské zemi, než ve které žije. A 30,6 milionu lidí, tedy 6,8 %, má občanství některé nečlenské země.

První dva řádky dají po sečtení 64,7 milionu a 14,4 %. Zaokrouhleno dolů je to přesně ten údaj, který text uvádí. Jenže je to počet všech obyvatel unie narozených v cizině, ne počet těch narozených mimo unii. Rozdíl mezi tím dělá 18 milionů lidí, kteří přišli z jiné země EU: Slovák žijící v Česku, Polka v Německu, Rumun v Itálii.

Ověřit se to dá i bez té stránky, přímo v datové sadě migr_pop3ctb, ze které Eurostat shrnutí sestavuje. K 1. lednu 2025 má unie 450 646 971 obyvatel. V zemi, kde žijí, se jich narodilo 385 173 782. Kolonka „narozen v cizí zemi“ má 64 719 037 osob a dělí se na 18 036 352 narozených v jiné zemi unie a 46 682 685 narozených mimo ni.

Táž operace podruhé

Druhé číslo je ve stejném odstavci. Podle textu se v roce 2023 přistěhovalo do Evropské unie téměř šest milionů lidí a 4,9 milionu z nich mělo přijít ze zemí třetího světa.

Celkový počet souhlasí: Eurostat za rok 2023 sečetl 6 011 360 přistěhovalých. To číslo ale vzniká sečtením údajů jednotlivých zemí, takže jsou v něm i lidé, kteří se stěhovali uvnitř unie, a občané vracející se domů. Sám Eurostat proto pod pojmem přistěhovalectví do EU vykazuje něco jiného: za rok 2024 uvádí 4,2 milionu příchozích z nečlenských zemí a vedle toho 1,5 milionu lidí, kteří se přestěhovali mezi zeměmi unie.

Za rok 2023 nabízejí data dvě možná čísla podle toho, co se měří. Podle předchozího bydliště přišlo odjinud než z EU 4 401 424 lidí a z jiné členské země 1 535 393. Podle občanství mělo pas nečlenské země 3 907 432 přistěhovalých, pas jiné členské země 1 057 890 a vlastní občanství cílové země 1 033 989. Ani jedna z těch cest nedá 4,9 milionu.

K tomu přistupuje ještě jedna věc. Kategorii „třetí svět“ Eurostat nevede vůbec; nejbližší, co má, je „mimo EU“. Do těch 4,4 milionu se tedy počítají i Ukrajinci, Britové, Američané, Švýcaři a Norové. Jinak řečeno, uváděný údaj je vyšší než nejširší kategorie, která se pro něj dá použít, a přitom je pojmenovaný úžeji než ona.

Co v textu sedí

Zbylá tři čísla obstojí, a patří to sem stejně jako ta dvě předchozí. Úhrnná plodnost v Evropské unii byla v roce 2024 podle Eurostatu 1,34 dítěte na ženu, přesně jak text uvádí. Sedí i údaj v závorce, že v Česku to bylo 1,36; Eurostat má tutéž hodnotu a o rok dřív 1,46.

Obstojí i podíl 15 % živě narozených dětí, jejichž matka neměla občanství žádné členské země. V roce 2024 se v unii narodilo 3 552 919 dětí a 517 383 z nich mělo matku s občanstvím nečlenské země, což je 14,6 %. Zaokrouhleno nahoru tedy 15 %, jak text píše.

Rozdíl mezi těmi třemi čísly a dvěma spornými není v tom, že by některá pocházela z horšího zdroje. Všech pět stojí na Eurostatu. Liší se tím, že u tří z nich sedí i popisek, kdežto u dvou se hodnota vzala z širší kategorie a pojmenovala se jménem té užší, která je uvnitř ní.

Odkud víme, že to koluje

Archivní snímek českého překladu neexistuje, dotaz do databáze CDX na obě adresy vrátil 31. července 2026 prázdný výsledek. Doklad o šíření proto stojí na kanálech RSS obou webů, kde texty s datem 30. a 31. července vyšly, a na našem vlastním stažení z téhož dne. Anglický originál archivní snímek má, pořízený 16. července 2026, a obě sporné věty jsou v něm ve stejném znění jako v českém překladu. Překlad tedy čísla nepřidal ani neposunul, přišla s předlohou. To se u převzatých textů nestává vždycky: u jiného přetisku z téhož webu jsme doložili opak, totiž že z anglického titulku vypadlo jedno slovo a hlášení o úmrtích se v české verzi změnila v úmrtí.

České ověření k tomuto textu nevyšlo; rozbor výše je vlastní a opírá se o veřejná data Eurostatu, která si každý může zobrazit sám. Podle nás je na tom nejpodstatnější to, jak málo bylo potřeba: obě čísla, správné i to uváděné, stojí v témž zdroji na dvou řádcích pod sebou.