Krizi v Ceutě pomohla rozpoutat fáma, ne migrační pakt, který z ní čeští politici viní

Mezi 30. červencem a začátkem srpna přešlo z Maroka do španělské Ceuty zhruba 72 tisíc lidí a přes osmdesát jich zemřelo. Čeští politici už 31. července spojili krizi se Schengenem a migračním paktem. Jenže podle zjištění, která postupně skládají agentura AP a deník El País, stála na začátku falešná zpráva o otevřené hranici. Na rozpor mezi tím, co se stalo, a tím, co se o tom v Česku tvrdí, upozornil 5. srpna Jan Cemper na webu Manipulátoři.cz.

Událost sama je skutečná a čísla rostla s každým dnem, jak přibývaly oficiální bilance: 31. července uváděl odhad španělského ministerstva vnitra citovaný agenturou Reuters 49 tisíc příchozích a 57 obětí, AP o čtyři dny později psala o 72 tisících lidí a více než osmdesáti mrtvých – nejméně 72 na španělské a 11 na marocké straně hranice. El País mluví o téměř stovce utonulých. Většina příchozích se do neděle 2. srpna vrátila do Maroka.

Fáma měla podobu návodu

AP dohledala, kde se vlna vzala. Instagramový účet Haraga Ceuta tvrdil, že hranice bude otevřená. Ve facebookové skupině Fnideq Bab Sebta si zájemci vyměňovali snímky z veřejných služeb pro sledování lodí, aby poznali, kdy je hlídek pobřežní stráže méně. Jedno tiktokové video zakreslilo přesnou trasu, kudy plavat. Kdo za účty stál, se neví – řada z nich po přechodech zmizela a na dotazy AP nikdo neodpověděl.

Fáma přitom měla zrnko pravdy, a právě proto fungovala. Španělský Nejvyšší soud krátce předtím potvrdil, že lidi, kteří do Ceuty doplavou, nelze vracet na místě bez řízení – úřady musí každý případ posoudit ve správním řízení. A premiér Pedro Sánchez nechal zlegalizovat pobyt migrantů, kteří ve Španělsku žili už před 1. lednem; žádost podalo podle ČTK bezmála 1,2 milionu lidí, ze dvou třetin z Latinské Ameriky. Ani jedno neznamenalo otevřenou hranici, ale v marockých sítích z toho vznikla zpráva, že Španělsko nikoho vracet nebude.

Maroko vlnu nenaplánovalo, pustilo ji

Podle deníku El País došly španělské zpravodajské služby 3. srpna k závěru, že marocké úřady akci nepřipravily – ale ani jí nebránily. O svátku trůnu, marockém státním svátku 30. července, klesla ostraha hranice na minimum a pak zmizela úplně; dav dostal volný průchod. Rabat pak podle zpravodajců krizi politicky využil a připomněl světu svůj nárok na Ceutu a Melillu.

Nebylo to poprvé. V roce 2021 podle El País tutéž fámu šířily samy marocké úřady a do Ceuty tehdy přešlo přes deset tisíc lidí; v roce 2024 podobný nápor samy utnuly. Letos ho nechaly běžet. Rozdíl mezi „naplánovalo“ a „pustilo a využilo“ je přitom přesně to, co české komentáře přeskočily.

Česká tvrzení přišla dřív než zjištění

Výroky českých politiků padly 31. července – tři dny předtím, než El País zveřejnil závěry zpravodajských služeb o původu vlny. Jindřich Rajchl podle rozboru Manipulátorů vyšel z pravdivých čísel a z nasazení armády, ale složil z nich obraz „nepřátelské invaze“ spojený s migračním paktem EU; pro takovou příčinnou souvislost důkazy nejsou – vlnu podle Manipulátorů spustila kombinace fámy, zoufalé situace části marocké mládeže a kolapsu ostrahy hranice, ne evropská pravidla.

Premiér Andrej Babiš podle ČT24 označil situaci za skandál způsobený španělskou vládou a žádal okamžité uzavření Schengenu pro Španělsko – nástroj, který schengenský kodex nezná, jak už tento web popsal u výzev na vyloučení Španělska. Předseda SPD Tomio Okamura šel dál: Španělsko prý migrantům záměrně nebrání a naopak je podporuje. Jenže Španělsko nasadilo armádu, vojáci uzavírali pláže, vláda ve spolupráci s Marokem vrátila většinu příchozích a na mořské hranici staví pětisetmetrovou zábranu. Výrok o záměrné podpoře tomu neodpovídá. Ministr zahraničí Petr Macinka se od vylučování Španělska naopak distancoval.

Ceuta není otevřená brána do Evropy

Zavádějící je i představa, že kdo přešel do Ceuty, má volnou cestu do Evropy. Pro Ceutu a Melillu platí zvláštní režim podle článku 41 schengenského kodexu, vymezený prohlášením Španělska už při přistoupení k Schengenu: na lodních a leteckých spojích z obou měst na evropskou pevninu se doklady kontrolují dál. Překročení hranice v Africe tedy neotvírá cestu do Madridu ani do Francie.

Jedna fáma, dvě vlny dezinformací

Případ ukazuje celý životní cyklus dezinformace. Nejdřív falešný příslib otevřené hranice přivedl desetitisíce lidí k moři a desítky z nich to stálo život. Pak se autentické záběry skutečné tragédie staly surovinou pro další nepodložená tvrzení – o otevřeném Schengenu, nečinném Španělsku a migračním paktu. Kolem téže krize už přitom jedna vyvrácená položka koluje: video z turecké hory Cudi vydávané za pochod k Ceutě. Skutečná a doložená událost žádné přibarvení nepotřebuje – a to, co se k ní přilepilo, se bez něj neobejde.

Verdikt: zavádějící

Zdroje

• Manipulátoři.cz: Dezinformace pomohla rozpoutat krizi v Ceutě. Čeští politici ji využili k dalšímu strašení (5. 8. 2026) – první ověření
• AP: Runaway online rumors sparked frantic rush by migrants to the Spanish territory of Ceuta (4. 8. 2026) – mechanika šíření fámy, počty příchozích a obětí
• El País: Los servicios de inteligencia concluyen que Rabat permitió y utilizó la oleada humana sobre Ceuta, pero no la planeó (3. 8. 2026, španělsky) – zjištění zpravodajských služeb, precedens z roku 2021
• ČT24/ČTK: Babiš žádá uzavřít Schengen pro Španělsko. Macinka je proti (31. 7. 2026) – výroky českých politiků, čísla k legalizaci pobytu
• nařízení (EU) 2016/399 (schengenský kodex), článek 41 Ceuta a Melilla