Z operace proti novináři jde zvenčí ověřit datum, obsah zůstává nedoložený

Skupina Detektivní parta kolem tvůrce internetových pořadů Mikaela Oganesjana zveřejnila popis operace, při které podle vlastních slov rok a půl psala redaktorovi Deníku TO Pavlu Cimbálovi pod smyšlenou identitou a předkládala mu vymyšlené doklady. Na případ upozornil 31. července server Manipulátoři.cz; jeho rozbor se soustředí na to, že za největší výsledek celé věci považuje odhalené redakční selhání, ne ponížení jednoho člověka. Nás zajímalo něco jiného: co z toho popisu se dá ověřit mimo obě strany sporu.

Co skupina o operaci uvádí

Podle zveřejněného popisu psali členové skupiny Cimbálovi jako „Aleš“ a postupně mu poslali smyšlené spisové značky, adresu bitcoinové peněženky vydávanou za účet na praní peněz a papíry, které měly dokládat, že jeden z členů skupiny je příslušníkem Bezpečnostní informační služby. Nic z toho podle nich pravé nebylo. Do papírů prý schválně vložili chybu: místo kolonky „datum narození“ v nich stálo „narozeniny“.

Popis pochází od strany sporu, která na jeho výsledku má osobní i výdělečný zájem – záznamy vycházejí jako součást placené internetové produkce. Upozorňují na to i Manipulátoři a je to důvod, proč se dál držíme toho, co jde ověřit jinde.

Papír o tajné službě si vymysleli jeho vlastní autoři

Pro obor, o kterém tenhle web píše, není podstatné, kdo ze sporu vyjde lépe. Podstatné je, že tvrzení o příslušnosti konkrétního člověka k BIS označují za výmysl jeho vlastní autoři – a že podle nich neskončilo u jedné redakce, ale putovalo na státní zastupitelství, poslancům, politickým stranám a do dalších redakcí. Podle zveřejněné korespondence odpověděl tiskový mluvčí BIS, že jmenovaná osoba službě není známa a že informaci považuje za výmysl. I tu odpověď zveřejnila jedna ze stran a ověřit ji neumíme.

Verdikt: vyvráceno

Kdo takový dokument vyrobí, ztrácí nad ním kontrolu ve chvíli, kdy ho pošle dál. Podání zůstávají ve spisech úřadů a text, který se jednou dostal do oběhu, z něj prohlášením nezmizí. To je naše hodnocení, ne údaj ze zdroje.

Datum se dá ověřit i bez skupiny

Manipulátoři uvádějí, že skupina operaci zveřejnila „nyní“, bez data. Dohledat se dá. Video, kterým skupina operaci ohlásila, má v metadatech své stránky na YouTube čas vydání 11. července 2026 v 15.33 v pásmu, které je sedm hodin za UTC; u nás to bylo 12. července v 0.33. Samostatnou stránku s popisem operace má webový archiv poprvé ze 16. července, tehdy o velikosti 31 834 bajtů. Ze stejného dne je i stanovisko, kterým redakce Deníku TO ukončila s Cimbálem spolupráci. České ověření tedy vyšlo devatenáct dní po zveřejnění, ne k němu.

Noční setkání potvrzují obě strany, zbytek ne

Skupina uvádí, že se s Cimbálem nakonec dvakrát sešla a při druhém setkání odhalila, kdo „Aleš“ je. Cimbál 17. července na síti X napsal, že ho skupina přepadla a okradla a že to od nedělního rána ohlásil jako trestný čin; ta neděle připadla na 12. července, tedy na tutéž noc, ve které vyšlo video. Skupina to odmítá, odvolává se na vlastní kamerové záznamy a oznámila, že sama podá trestní oznámení pro křivé obvinění. Doložené je tedy setkání a jeho čas, ne co se na něm stalo – žádné rozhodnutí policie ani soudu k téhle části veřejně známé není.

Spor je i o původ jednoho ze zveřejněných dokladů. Skupina otiskla snímek Cimbálovy konverzace s kolegou z redakce a uvádí, že jí ho poslal sám. Cimbál v témže příspěvku ze 17. července píše, že se jeho soukromá konverzace objevila na internetu až po přepadení. Obě verze jsou veřejné a rozhodnout mezi nimi zvenčí nejde.

Co po článcích zbylo v archivu

Skupina tvrdí, že podstrčený materiál Cimbál zapracoval přímo do svých článků. Tahle část se z veřejných zdrojů dnes ověřit nedá. Deník TO jeho texty v polovině července stáhl a na webu po nich zůstávají chybové stránky. Ve webovém archivu se podle adres dá otevřít šest textů Deníku TO o Oganesjanovi včetně toho, kterým podle skupiny série začala; nejnovější uložený snímek je ze 14. května 2026. Peněženku ani dokument o BIS jsme ani v jednom z nich nenašli.

Neznamená to, že se do textů nedostaly. Archiv není úplný, uložené snímky končí dřív, než spor vyvrcholil, a devět článků, o kterých skupina mluví, se v něm celé nenajde. Znamená to jen tolik, že tuhle část dokládá zatím výhradně dokumentace skupiny.

O trestném činu rozhoduje soud

Ve zveřejněném popisu skupina píše, že Cimbál veřejným obviněním sám naplnil skutkovou podstatu trestného činu křivého obvinění podle § 345 trestního zákoníku. Takový závěr straně sporu nepřísluší; zda někdo jiného obvinil lživě, rozhoduje soud. Drobnost navíc: spáchání činu veřejně přístupnou počítačovou sítí zákon neřadí mezi přitěžující okolnosti, ale do třetího odstavce s vyšší trestní sazbou.

Z celé věci zůstane veřejnosti nejspíš to nejméně zábavné. V oběhu je vymyšlený dokument o příslušnosti konkrétního člověka k tajné službě, který někdo vyrobil schválně a někdo jiný podle všeho rozeslal úřadům. Odkud se vzal, dnes víme. Kdo všechno ho dostal, ne.