Zpráva EU eviduje 540 případů manipulace. Trend z nich vyvozovat nelze, píše sama

Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) vydala v březnu 2026 čtvrtou zprávu o hrozbách zahraniční manipulace s informacemi a vměšování. Zkratka, kterou pro ten jev EU používá, je FIMI: záměrné a koordinované manipulování s informačním prostorem vedené cizím státem nebo jeho zástupci. Dokument má čtyřicet stran a popisuje rok 2025.

Čísla z něj se citovat budou. Vyplatí se ale přečíst i to, co o nich píše sama zpráva, protože si na dvou místech vymezuje, co její data neznamenají. Tenhle text neposuzuje pravdivost žádného konkrétního tvrzení, a proto nenese razítko verdiktu; jde o rozbor toho, jak se ta čísla dají a nedají použít.

Čím zpráva je a čím není

ESVČ je diplomatická služba Evropské unie a zprávu vydává její útvar pro plánování politik a strategickou komunikaci. Není to nezávislý rozhodčí ani statistický úřad: druhá polovina dokumentu je návrh protiopatření, takzvaný odstrašující playbook, tedy politický dokument. Předmluvu podepsala vysoká představitelka Kaja Kallasová. Hodnocení ve zprávě je proto hodnocením instituce, která má v té věci vlastní roli. Data pocházejí z jejího vlastního monitoringu a z otevřených zdrojů.

Co zpráva za rok 2025 uvádí

• 540 případů zaznamenaných mezi 1. lednem a 31. prosincem 2025,
• 10 500 kanálů (weby, účty, blogy), které se na nich podílely,
• 43 000 jednotlivých obsahů na 19 platformách,
• zasaženo bylo víc než sto zemí, kolem dvou stovek organizací a asi 140 osob,
• 29 % případů zpráva přiřkla Rusku, 6 % Číně a 65 % zůstalo nepřiřazených.

Ta procenta se dají přepočítat: 29 % z 540 je asi 157 případů připsaných Rusku a 6 % asi 32 připsaných Číně. Zbylých 351 zpráva nikomu nepřiřazuje, jen u nich vidí známky koordinace s infrastrukturou obou států.

Nejčastěji zasaženými zeměmi jsou podle zprávy Ukrajina (112 případů), Francie (107), Moldavsko (94) a Německo (71). Že jsou ta čísla přiřazená správně, jde ověřit zdarma: pořadí prvních čtyř zemí zpráva vypisuje i slovy v úvodním souhrnu a odpovídá jim.

Sečteme-li ale celou patnáctku, kterou zpráva vypisuje u mapy, vyjde 599 – o padesát devět víc, než kolik je případů celkem. Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že se jeden případ počítá u několika zemí, když míří na víc států zároveň; zpráva to nikde nevysvětluje. Tak či tak z toho plyne, že se čísla po zemích sčítat nedají, a kdo to udělá, dostane součet vyšší než celek. Tři nejvyšší země přitom pokrývají 313 případů, tedy 58 % evidence.

Poznámka, která mění výklad všech čísel

Pod souhrnem stojí, že předložená data jsou „výběrový a časově vymezený vzorek“ a že zjištění, doslova, „do not claim to be exhaustive or representative of overall FIMI activity and trends“, tedy že si nekladou za cíl být vyčerpávající ani reprezentativní pro celkovou aktivitu. Poznámka k první kapitole to opakuje ještě věcněji: ESVČ nepokrývá všechny regiony ani jazyky, takže zpráva podle vlastních slov zachycuje jen omezenou část činnosti a skutečný rozsah může být daleko za tím, co je v ní.

Stejné vymezení má i třetí zpráva z března 2025, a dokonce ostřeji. Doslova v ní stojí, že předložené doklady „should not be used to draw conclusions about general trends in FIMI“, tedy že se nemají používat k závěrům o obecných trendech v téhle oblasti.

Nejlépe se to pozná na jednom konkrétním čísle. Zpráva uvádí, že 88 % zachycených obsahů bylo na síti X, a hned k tomu dodává vysvětlení: vedle sítí neautentických účtů je důvodem taky snazší přístup k datům, protože většina velkých platforem přístup k údajům, ze kterých by se rozsah manipulace dal posoudit, omezuje. To číslo tedy neříká, kde se manipulace děje nejvíc. Říká, kde se dá měřit.

Dvě vydání nejsou řada

Kdo by čísla z obou zpráv postavil za sebe, dostal by pohyb, který se navzájem popírá. Za rok 2024 uvádí třetí zpráva 505 případů, 38 000 kanálů, 90 zemí a 322 organizací. Za rok 2025 je to 540 případů, 10 500 kanálů, víc než sto zemí a asi dvě stovky organizací. Případů je tedy o 7 % víc, ale kanálů o 72 % méně a organizací o 38 % méně. Na jeden případ vycházelo v roce 2024 asi 75 kanálů, v roce 2025 jen 19.

Obě zprávy přitom mluví o téže veličině, tedy o unikátních kanálech zapojených do zaznamenaných případů. Čtvrtá zpráva se s čísly té předchozí ve svém textu nikde nesrovnává a změnu nevysvětluje. Není to chyba dokumentu, je to přesně ten důsledek, na který obě upozorňují v poznámce: velikost vzorku je dána tím, co monitoring zvládl pokrýt, ne tím, co se odehrálo. Řada z toho nevznikne, i když čísla stojí ve stejné tabulce a mají stejný název.

Co ve zprávě stojí o Česku

Česko je v dokumentu na dvou místech. V přehledu voleb, na které Rusko podle ESVČ v roce 2025 cílilo, je uvedené vedle Německa, Polska, Rumunska, Moldavska a Pobřeží slonoviny. A pak v jedné větě, podle níž v Česku před parlamentními volbami šířily prokremelské narativy stovky anonymních účtů na TikToku.

V patnáctce nejčastěji zasažených zemí Česko není a nejnižší uvedené číslo v ní je jedenáct případů – víc jich tedy zpráva u Česka neeviduje. Odkaz na konci té věty o TikToku navíc vede na text EUvsDisinfo o Moldavsku; k českým účtům zpráva žádný zdroj neuvádí.

Doložit to jde, ale z jiných zdrojů

To neznamená, že si zpráva ten případ vymyslela. Popsaly ho české zdroje, a první to byl Deník N, ze kterého 28. září 2025 převzala zprávu ČTK a ČT24. Mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Tereza Meravá potvrdila, že úřad věc řeší. Na účty upozornila iniciativa Centrum pro výzkum on-line rizik; její analýza podle ČTK odhalila téměř tři stovky propojených účtů, které si vzájemným sdílením a komentováním zvyšovaly dosah dohromady až na miliony zhlédnutí týdně. Vendula Prokůpková z iniciativy k tomu dodala, že účty podporovaly kandidáty několika antisystémových stran, ale že to neznamená, že se to dělo s jejich vědomím.

Pokračování je pro čtení čísel zajímavější než začátek. Podle ČTK z 3. října 2025 TikTok po podnětu úřadu část účtů smazal – ze stovek nahlášených šlo o desítky – a zároveň uvedl, že nenašel důkazy, že by ty účty tvořily ucelenou síť nebo byly součástí skryté vlivové operace – to je ovšem stanovisko provozovatele platformy, tedy strany, která v té věci není nezaujatá. Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dříve ČTK řekl, že zásadní vliv na férovost voleb podle něj falešné účty mít nebudou.

Mezi větou ve zprávě EU a tímhle popisem není rozpor: stovky účtů byly nahlášené a prokremelský obsah je doložený. Je v něm ale rozdíl v tom, co se potvrdit podařilo. Nahlášené stovky, smazané desítky a nepotvrzená koordinace jsou tři různé věci a z jedné souhrnné věty zbude jen ta první.

Jak s takovým číslem zacházet

Nic z toho není důvod zprávu odepsat. Je to nejpodrobnější veřejný přehled svého druhu a její poznámky vedou na primární dokumenty. Je to ale důvod citovat ji přesně: číslo 540 popisuje, kolik případů jeden útvar evropské diplomacie za rok zaznamenal a zapsal, ne kolik jich bylo. Věta „podle EU bylo loni 540 případů manipulace“ tvrdí víc než zdroj, ze kterého vychází.

Podle nás to platí obecněji než u jedné zprávy: když se u čísla z otevřeného zdroje nedá dohledat, co přesně se počítalo, není to údaj o jevu, ale o měření. Jak se to dělá naopak, je vidět v rozboru katalogu zneužívaných zranitelností, kde u každého čísla stojí, z jakého souboru a jakým postupem vzniklo.

Zdroje: 4. zpráva ESVČ o hrozbách FIMI (březen 2026, PDF), 3. zpráva ESVČ o hrozbách FIMI (březen 2025, PDF), ČT24 a ČTK z 28. 9. 2025 s odkazem na Deník N, ČTK z 3. 10. 2025. Přepočty procent a součet patnáctky zemí jsou vlastní.