Pochybnou zprávu na internetu si v Česku ověřuje menší část lidí než v průměru unie

Eurostat vede v otevřené databázi sadu isoc_sk_edic_i21 o tom, jak lidé hodnotí informace na internetu. Má tři ročníky, 2021, 2023 a 2025, poslední vydání je ze 17. dubna 2026. Českou část dat sbírá Český statistický úřad ve výběrovém šetření o využívání informačních technologií; za rok 2025 proběhlo ve druhém čtvrtletí, zúčastnilo se 3 963 domácností a úřad získal 5 788 dotazníků za jednotlivé osoby. ČSÚ z něj v publikaci za rok 2025 uvedl dvě čísla: pochybnou zprávu vidělo 69 % lidí, kteří čtou zpravodajství nebo používají sociální sítě, a 39 % z nich se ji snažilo ověřit. Pořadí Česka v unii a vývoj v čase jsme dopočítali z dat Eurostatu.

Na co se lidí ptali

Otázky jsou dvě a jdou po sobě. První zní, zda dotázaný v posledních třech měsících viděl na zpravodajských serverech nebo sociálních sítích informace, o kterých pochyboval, že jsou pravdivé. Při odpovědi ne další otázka nepřijde. Druhá zní, zda si pravdivost aspoň některé z těch informací ověřoval. Kdo ověřoval, vybírá jak (na internetu, v online diskusi, mimo internet); ostatní vybírají proč ne. Znění je v českém dotazníku i v vzorovém dotazníku Eurostatu.

Eurostat obě čísla vztahuje k lidem ve věku 16 až 74 let, kteří v posledních třech měsících použili internet. Lidé, kteří pochybnou zprávu neviděli, se počítají mezi ty, kdo nic neověřovali. Tak vznikají hodnoty v tabulce; podíl ověřujících mezi těmi, kdo pochybnou zprávu viděli, je druhé číslo dělené prvním.

Česko je desáté v tom, kolik lidí pochybnou zprávu vidělo, a osmnácté v ověřování

rok 2025, podíl uživatelů internetu	Česko	EU27	pořadí Česka z 27
viděli nepravdivou nebo pochybnou zprávu	67,7 %	59,6 %	10.
ověřovali si její pravdivost	26,7 %	31,1 %	18.
ověřující mezi těmi, kdo ji viděli (dopočet)	39 %	52 %	22.
neověřovali, protože už věděli, že je nespolehlivá	29,3 %	20,4 %	6.
neověřovali, protože nevěděli jak	3,9 %	5,0 %	15.

Pořadí jde od nejvyšší hodnoty mezi 27 státy. Nejvíc lidí vidělo pochybnou zprávu v Irsku (83 %), Nizozemsku (77 %) a Dánsku (76 %), nejméně v Řecku (36 %). Irsko vede i v ověřování (64 % uživatelů), na konci je Řecko (11 %) a Litva (17 %). Ze sousedů je na tom Slovensko líp než Česko v obou číslech (65 a 36 %), Polsko hůř (59 a 23 %), v Německu je to 54 a 26 %.

Dopočtený podíl ověřujících mezi lidmi, kteří pochybnou zprávu viděli, staví Česko na 22. místo z 27: 39 % proti 52 % v průměru unie, 77 % v Irsku a 30 % v Řecku. Číslo 39 % vychází shodně z dat Eurostatu i z tabulky ČSÚ, přestože úřad počítá lidi od 16 let bez horní hranice a jen ty, kdo čtou zpravodajství nebo používají sítě.

Od roku 2021 rostou obě čísla, odstup Česka od unie v ověřování zůstává

V Česku vidělo pochybnou zprávu v roce 2021 60,5 % uživatelů internetu, v roce 2023 66,8 % a v roce 2025 67,7 %. Ověřovalo si ji 21,5, pak 25,8 a naposledy 26,7 %. Průměr unie šel u první otázky z 51,9 na 59,6 %, u druhé z 26,5 na 31,1 %. Česko tedy v roce 2021 začínalo nad průměrem v tom, kolik lidí pochybnou zprávu vidělo, a pod průměrem v ověřování, a za čtyři roky se to nezměnilo: v ověřování bylo dvacáté, sedmnácté a osmnácté. Podíl ověřujících mezi těmi, kdo zprávu viděli, vzrostl z 35,5 na 39,4 %, v unii kolísal mezi 49 a 52 %.

Eurostat sám k datům za rok 2021 napsal, že pochybnou zprávu vidělo 47 % všech lidí ve věku 16 až 74 let v unii a ověřovalo ji 23 %; jsou to tytéž hodnoty vztažené ke všem lidem, ne jen k uživatelům internetu. Za rok 2023 srovnával mladé s dospělými (36 proti 27 % ověřujících).

Ověřují mladí a vzdělaní, nejméně lidé nad 65 let

V českých datech za rok 2025 klesá ověřování s věkem rovnoměrně. Mezi uživateli internetu ve věku 16 až 24 let vidělo pochybnou zprávu 73 % a ověřovalo 37 %, ve věku 45 až 54 let 69 a 23 %, ve věku 65 až 74 let 51 a 12 %. Vzdělání dělá větší rozdíl než věk: mezi lidmi 25 až 64 let se základním vzděláním ověřovalo 14 %, se středním 22 % a s vysokoškolským 41 %; pochybnou zprávu přitom vysokoškoláci viděli nejčastěji (81 %).

Tabulka ČSÚ to říká ještě jinak, po lidech, kteří pochybnou zprávu viděli: z nich si ji ověřila polovina šestnácti- až čtyřiadvacetiletých a polovina vysokoškoláků, ale jen čtvrtina lidí nad 65 let a čtvrtina lidí se středním vzděláním bez maturity. Kdo ověřoval, dělal to v 91 % případů na internetu, hledáním zdroje nebo dalších informací; 27 % sáhlo i po zdroji mimo internet, a to častěji starší lidé.

Skok v důvodech neověřování udělal dotazník, ne lidé

Nejnápadnější změna v českých datech je jinde. Podíl uživatelů, kteří pochybnou zprávu neověřovali, protože už věděli, že je nespolehlivá, vyrostl z 11 % v roce 2021 přes 18 % v roce 2023 na 29 % v roce 2025 a Česko je v něm šesté v unii. Zároveň spadl podíl těch, kdo uvedli jiný důvod, z 26 na 9 %, a do té doby byl v Česku ze všech států nejvyšší.

Vysvětlení je v dotaznících. Český dotazník za rok 2023, který ČSÚ otiskl v publikaci za ten rok, nabízel u otázky, proč si člověk pravdivost neověřoval, čtyři možnosti: už věděl, že informace nejsou pravdivé; nevěděl, jak by si je ověřil; nebyly pro něj dost důležité; jiné důvody. Dotazník za rok 2025 má možnosti tři, ta o důležitosti zmizela a první se přeformulovala na „bylo zřejmé, že informace nejsou pravdivé“. Eurostat zná jen tři kategorie, takže se odpověď „nebylo to dost důležité“ v letech 2021 a 2023 nejspíš počítala mezi jiné důvody. Když možnost zmizela, lidé se rozdělili mezi zbylé dvě. Součet všech tří důvodů se přitom skoro nezměnil (46,7 % v roce 2023, 42,7 % v roce 2025; převyšuje podíl neověřujících, protože dotázaný smí uvést víc důvodů). Vyčíst z té řady, že Češi za dva roky o hodně líp poznají nespolehlivou zprávu, znamená číst změnu formuláře.

Za rok 2025 uvedlo podle ČSÚ 71 % lidí, kteří pochybnou zprávu neověřovali, že bylo zřejmé, že není pravdivá, 10 % nevědělo, jak si ji ověřit, a 23 % mělo jiný důvod. U lidí nad 65 let bylo těch, kdo nevěděli jak, 17 %.

Co číslo neříká

Šetření měří, co lidé o sobě řeknou, ne co se jim na obrazovce objevilo. Člověk, který nepravdivé zprávě uvěřil, ji za pochybnou neoznačí a v první otázce chybí; ten, kdo pochybuje o pravdivé zprávě, v ní je. Vysoký podíl v první otázce tak může znamenat víc nepravdivých zpráv v oběhu i víc nedůvěry ke zprávám vůbec a data mezi tím nerozliší. Totéž platí pro odpověď „bylo zřejmé, že to není pravda“: říká, jak si dotázaný věří, ne jestli měl pravdu. Pořadí v tabulce jsou pořadí odhadů z výběrových šetření; u států, které dělí jeden nebo dva body, o něm může rozhodovat i vzorek, ne jen rozdíl mezi zeměmi.

Zdroje: sada Eurostatu isoc_sk_edic_i21 ve vydání ze 17. dubna 2026 (ukazatele I_UDI, I_TIC, I_TICXND, I_TICXSKL a I_TICXOTH, jednotka podíl uživatelů internetu za poslední tři měsíce, skupina všech osob 16 až 74 let); definice ukazatelů Eurostatu; publikace ČSÚ Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi osobami 2025 (tabulky 5.6 a 5.7, strana 44) a její metodický úvod. Pořadí, dopočet podílu ověřujících mezi těmi, kdo zprávu viděli, a porovnání dotazníků 2023 a 2025 jsou naše vlastní práce nad těmito soubory.