Lůžka navíc má Česko v dlouhodobé péči, v akutní je na evropském mediánu

Prezident Petr Pavel mluvil v neděli 30. srpna v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS o rozpočtu a o reformě zdravotnictví. Řekl při tom, že Česko má na počet obyvatel a na rozlohu příliš mnoho nemocnic, a po dotazu moderátorky připustil, že reforma může znamenat i zrušení některé okresní nemocnice. Na sítích se z toho během jednoho dne stalo ohlášené rušení nemocnic, které prezident neohlásil. Jako první to ověřili Manipulátoři.cz 1. září 2026 s verdiktem zavádějící: prezident žádnou nemocnici nejmenoval, harmonogram nepředstavil a o existenci nemocnic ostatně nerozhoduje.

Ověření se opřelo o jedno číslo, které o skladbě lůžek nic neříká

Prezidentova výhrada nemířila jen na počet nemocnic. Mluvil o nevhodné skladbě lůžek: podle něj má Česko moc lůžek akutní péče a málo kapacit pro péči dlouhodobou. Ověření tuhle část podepřelo jediným údajem OECD, totiž 6,4 nemocničního lůžka na tisíc obyvatel proti průměru členských zemí 4,2. Celkový počet lůžek ale o jejich skladbě neřekne nic, a právě skladba je jádro toho výroku.

Eurostat lůžka rozepsaná podle druhu péče vydává v souboru hlth_rs_bds1, bez klíče a bez registrace. Vzali jsme jednotku „na sto tisíc obyvatel“, poslední rok, který každá země vykazuje (u většiny 2024, u Belgie a Lucemburska 2025), a omezili se na 19 zemí unie, které mají vyplněné všechny čtyři složky. Srovnávací hodnotou je medián té devatenáctky.

složka	Česko	medián 19 zemí	pořadí ČR
lůžka celkem	639,5	535,5	5.
akutní péče	398,6	398,6	10.
rehabilitační péče	45,5	58,5	12.
dlouhodobá péče	184,9	32,5	1.
ostatní	10,5	0,0	1.

V absolutních číslech měla česká lůžková síť v roce 2024 podle téhož souboru 43 470 lůžek akutní péče, 4 956 rehabilitačních, 20 163 lůžek dlouhodobé péče a 1 146 ostatních. Součet je 69 735, tedy přesně celkový počet, který Eurostat za Česko uvádí; kdyby se rozešly, byla by chyba v odečtu.

Jedna past v té tabulce je. Mediány jednotlivých složek se nesčítají na medián celku, protože každou složku má na mediánu jiná země, takže rozdíly ve sloupcích se nedají číst jako rozklad přebytku. Bez počítání ale platí obojí: akutních lůžek má Česko méně než Německo (566,2), Rakousko (472,1), Slovensko (463,4), Polsko (428,8) i Maďarsko (403,2), zatímco v lůžkách dlouhodobé péče uvnitř nemocnic je první a druhé Rumunsko (111,6) za ním zaostává o dvě třetiny.

Mimo nemocnice má Česko lůžek dlouhodobé péče podprůměrně

Lůžka dlouhodobé péče ale nestojí jen v nemocnicích. Eurostat vede zvlášť soubor hlth_rs_bdltc s lůžky v pobytových zařízeních dlouhodobé péče, tedy mimo nemocnice. Tam má Česko 720,5 lůžka na sto tisíc obyvatel, je sedmnácté ze sedmadvaceti a pod mediánem 793,2. Nizozemsko jich vykazuje 1 389,8, Německo 1 187,3 a Rakousko 864,1.

Sečteno přes oba kanály vychází Česku 905,4 lůžka dlouhodobé péče na sto tisíc obyvatel, což je deváté místo z devatenácti zemí, u kterých jde sečíst obojí, a hodnota těsně nad mediánem 884,4. Zvláštní tedy není, kolik lůžek dlouhodobé péče Česko má, ale kde jsou: 20,4 % z nich leží uvnitř nemocnic. V Rakousku je to 5,6 %, Německo a Nizozemsko vykazují nulu. Ta nula je věc vykazování, ne péče – obě země veškerou dlouhodobou lůžkovou péči statisticky vedou mimo nemocnice.

Doložený rozdíl míří jinam než debata o zavírání nemocnic

Prezidentův směr úvahy data podpírají jen zčásti. Že by Česko mělo mimořádně mnoho akutních lůžek, z evropského srovnání neplyne; leží přesně na mediánu. Že má málo kapacit pro dlouhodobou péči, z něj neplyne také, pokud se počítají obě místa, kde ta lůžka stojí. Doložený je jiný rozdíl, o kterém v rozhovoru řeč nebyla: Česko drží dlouhodobou péči v nemocničních lůžkách tam, kde ji západní sousedé vedou v pobytových zařízeních. To je podle nás na těch datech nejsilnější věc a míří jinam než debata o zavírání nemocnic.

Druhou půlku výroku, tedy počet nemocnic na obyvatele a na rozlohu, jsme ověřit nedokázali. V otevřených datech Eurostatu jsme soubor s počtem nemocnic nenašli a bez srovnatelného počtu za ostatní země je taková věta neměřitelná. Nedělá ji to nepravdivou, jen nedoloženou.

Příspěvky, kvůli kterým ověření vzniklo, ale nešly ani jednou z těchto cest. Poslanec Jiří Mašek prezidentovi přisoudil razantní doporučení na snížení počtu nemocnic, které v rozhovoru nezaznělo, a hned v témže textu připustil, že popsané problémy skutečné jsou. Druhý rozebíraný příspěvek prezidentovo vystoupení označil za nehoráznost a spojil ho s výzvou zrušit Senát; 1. září u něj Facebook ukazoval 17 tisíc reakcí, 1 600 komentářů a 1 700 sdílení. Oba jsme si toho dne otevřeli. Třetí odkaz z ověření vydal prohlížeči jiný text téhož účtu, o zdravotnictví v něm nebylo ani slovo, takže s ním nepracujeme.

Verdikt: zavádějící

Že prezident mluvil o přílišném počtu nemocnic a že připustil zrušení některé okresní, doložené je. Zavádějící je vydávat to za ohlášený plán a za rozhodnutí, které nepadlo – a stejně zavádějící je opřít strukturální část toho výroku o jedno číslo za všechna lůžka dohromady.

Zdroje: ověření Manipulátoři.cz z 1. září 2026, záznam pořadu Partie Terezie Tománkové z 30. srpna 2026 a otevřená data Eurostatu hlth_rs_bds1 a hlth_rs_bdltc, obojí ve vydání ze 13. července 2026.