Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
zavádějící Čísla

Evropa měla v roce 1913 necelou polovinu světového HDP

Rozhovor vydaný 28. srpna staví proti sobě sedmdesát procent světového HDP v roce 1913 a šestnáct procent dnes. Když se ten podíl přepočítá z Maddisonovy databáze, vychází Evropě za rok 1913 necelá polovina. Sedmdesáti procent dosáhne teprve dohromady se Spojenými státy, Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem.

Verdikt
zavádějící
Ověřeno
29. 8. 2026
Přístav plachetnic v Hamburku na vyobrazení z roku 1913
Přístav plachetnic v Hamburku na vyobrazení z knihy Der Weltverkehr und seine Mittel z roku 1913. Foto: neznámý autor, Wikimedia Commons (volné dílo)

Rozhovor s diplomatem Hynkem Kmoníčkem, který vyšel 28. srpna 2026 na webu ParlamentníListy.cz, nese titulek o pádu ze sedmdesáti na šestnáct procent. Cizí ověření té dvojice čísel jsme nenašli, takže jsme si ji přepočítali sami z databáze, ze které se podíly na světovém HDP pro rok 1913 běžně berou.

Kde věta o sedmdesáti procentech v rozhovoru stojí

Zajímavá je hned pozice obou čísel. Věta o tom, že Evropa kolem roku 1913 produkovala sedmdesát procent světového HDP, stojí v textu mimo uvozovky – je to řeč článku, ne řeč hosta. Uvozovky se otevírají až za ní a uvnitř nich stojí doslova věta „Dnes je to 16 % a bude to asi méně.“ Číslo, které dalo článku titulek, tedy nemá v samotném rozhovoru mluvčího. Doklad o znění je v archivním snímku stránky, který jsme si nechali pořídit 29. srpna.

Jak se podíl na světovém HDP pro rok 1913 počítá

Srovnávat hospodářství sto let od sebe umí jediná veřejná sada dat, Maddison Project Database z univerzity v Groningenu, vydání 2023. Na listu Full data má u každé země a roku dvě čísla: HDP na obyvatele v mezinárodních dolarech roku 2011 a počet obyvatel. HDP země je jejich součin, podíl oblasti je součet jejích zemí dělený součtem všech.

Pro rok 1913 má obě čísla 68 zemí a žije v nich 1 663,5 milionu lidí, tedy 97,9 % obyvatel, které databáze pro ten rok vede. Světový součet vychází na 4,4 bilionu dolarů roku 2011.

oblastpodíl na světovém HDP, 1913
západní Evropa33,3 %
západní odnože (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland)24,8 %
východní Asie13,2 %
východní Evropa včetně Ruska12,3 %
jižní a jihovýchodní Asie10,9 %
Latinská Amerika3,5 %
Blízký východ a severní Afrika2,0 %

Celá Evropa, tedy oba její díly dohromady, vychází na 45,6 %. Do sedmdesáti procent chybí čtyřiadvacet procentních bodů, což není zaokrouhlení ani jiná metodika.

Jedna vada v datech je a stojí za to ji říct: pro rok 1913 nemá HDP ani jedna ze 46 subsaharských zemí, které databáze zná. Světový jmenovatel je tím pádem menší, než by měl být, takže 45,6 % je u Evropy spíš horní odhad. Kdyby v součtu Afrika byla, podíl Evropy by ještě klesl.

Kde se sedmdesát procent v datech opravdu najde

Ta hodnota v tabulce je, jen o řádek jinde. Když se k Evropě přičtou západní odnože – Spojené státy, Kanada, Austrálie a Nový Zéland –, vyjde za rok 1913 přesně 70,4 %. Sedmdesát procent tedy nedržela Evropa, ale Evropa se zámořím, kam se v devatenáctém století přestěhovala část jejího obyvatelstva i průmyslu.

Táž skupina zemí je v posledním roce, který databáze má, tedy 2022, na 40,9 %. To s šestnácti procenty nemá společného nic.

Šestnáct procent, ale čeho

Dnešní číslo si sedí líp, jen se váže k jinému území. Podle dat Světové banky za rok 2024 je Evropská unie na 19,5 bilionu dolarů proti světovým 111,7, tedy na 17,5 %. V paritě kupní síly, ve které počítá i Maddison, jí vychází 28,7 z 199,8 bilionu, tedy 14,4 %. Unie s Británií, Švýcarskem a Norskem je v paritě na 17,3 %.

Šestnáct procent tak odpovídá dnešní Evropské unii, kdežto sedmdesát procent odpovídá Evropě i se zámořím před první světovou válkou. Jsou to dvě různě velké oblasti, a kdo je postaví za sebe, měří vedle poklesu i rozdíl mezi nimi.

Co z toho tvrzení zůstává

Pokles je skutečný a velký. V Maddisonově řadě, kde jsou obě čísla počítaná stejně, spadla západní Evropa z 33,3 % v roce 1913 na 12,9 % v roce 2022 a celá Evropa ze 45,6 % na 24,2 %. To je pokles na dvě pětiny, respektive na něco přes polovinu.

Dvojice sedmdesát a šestnáct z toho dělá propad na necelou čtvrtinu. Ztrátu váhy ve světovém hospodářství tedy nevymýšlí, ale zvětšuje ji zhruba dvojnásobně tím, že na začátek řady dosadí širší území než na její konec.

Verdikt: zavádějící

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

Databáze EUvsDisinfo má 19 749 případů, filtr podle jazyka v adrese vrací nulu

Databáze případů prokremelské dezinformace, kterou vede útvar Evropské služby pro vnější činnost, eviduje 19 749 záznamů. Textové hledání v ní funguje, výběr podle jazyka nebo země zadaný do adresy ale skončí na nule, a to i u ruštiny. Kdo si takový odkaz uloží, dostane prázdný výsledek a nic mu neřekne proč.

Čísla

Ze 567 datovaných podvrhů anglické Wikipedie vydržel ten prostřední skoro šest let

Anglická Wikipedie vede soupis podvrhů, které se v ní podařilo odhalit, a u každého uvádí den vzniku i den odstranění. Stáhli jsme ho celý: z 567 položek s úplným datováním vydržela prostřední 2 133 dní, tedy skoro šest let, a 146 z nich stálo v encyklopedii déle než deset let. Čísla ale měří hlavně to, kdy se uklízelo.

Čísla

Objasněnost šíření poplašné zprávy klesla za posledních pět let z 52 procent na 36

Šíření poplašné zprávy je trestný čin, pod který spadá vymyšlená hrozba i nepravdivá zpráva poslaná úřadu nebo médiu. Policie ho eviduje setrvale, kolem 120 skutků ročně, ale podíl objasněných případů spadl z 51,9 % v letech 2016 až 2020 na 35,6 % v letech 2021 až 2025. U celkové kriminality se přitom za stejnou dobu nehnul: 47,1 % proti 45,6 %. Spočítali jsme to ze dvou různých sad, které policie zveřejňuje.

Čísla

vyvráceno

Ceny v Chorvatsku po přijetí eura vzrostly o 14 procent, ne na sedminásobek

Monitoring Českých elfů zveřejněný 19. srpna vypisuje mezi kolujícími narativy tvrzení, že v Chorvatsku po přijetí eura zdražilo všechno až sedmkrát. Přepočítali jsme harmonizovaný index Eurostatu: chorvatské ceny od prosince 2022 do prosince 2025 vzrostly o 14,2 %, české ve stejném okně o 13,1 % – a Česko euro nemá. Ze 374 řádků chorvatského spotřebního koše nezdvojnásobila cenu ani jedna položka.

Čísla