Lídr AfD v Sasku-Anhaltsku sám napsal, že podezření o hlasování v domovech nedoloží
Před zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku žádá AfD zrušení hlasování poštou a mluví o manipulaci v domovech péče. Kandidát strany na zemského premiéra k tomu podle agentury dpa nevyzván připojil, že doložit se to nedá, a spolek hájící lidi odkázané na péči žádný takový poznatek nemá. Vedená ruka přitom sama o sobě nic nedokládá: pomoc při hlasování je v Německu výslovně dovolená a zákon popisuje, kde končí.
- Verdikt
- zavádějící
- Ověřeno
- 28. 8. 2026
Sasko-Anhaltsko volí nový zemský sněm v neděli 6. září 2026 a hlasovat může zhruba 1,69 milionu lidí; obojí uvádí zemská volební komisařka v odpovědích k volbám. Průzkumy dávají AfD nejsilnější pozici a strana zároveň žádá, aby se hlasování poštou zrušilo: vytýká mu, že je manipulovatelné a náchylné k chybám. Výroky jejích představitelů, odpověď spolku hájícího lidi odkázané na péči i stanovisko zemské volební komisařky shrnula 24. srpna 2026 agentura dpa. Česky se téma objevilo 28. srpna v rubrice Monitor na ParlamentníchListech.
Co před volbami zaznělo
Spolupředseda AfD Tino Chrupalla řekl o víkendu, že z rozhovorů s pečovateli a příbuznými zná blíže neurčené případy z domovů, doslova „kde bylo při hlasování poštou pero takříkajíc vedeno“.
Kandidát strany na zemského premiéra Ulrich Siegmund vyzval už týden předtím zaměstnance domovů a příbuzné starých lidí, ať se pozorně dívají, aby obyvatelům nebyla vedena ruka a aby nic nebylo určeno z „jistého levého nebo zeleného koutu“. Na síti X k tomu podle dpa nevyzván připojil doslova: „Doložit se to nedá. Ale všichni víme, jak to často chodí.“ V originále „Belegen kann man das nicht. Aber wir alle wissen, wie das oftmals läuft.“
Vedená ruka sama o sobě nic nedokládá
Spolek BIVA-Pflegeschutzbund, který zastupuje lidi s potřebou péče a s postižením, podezření odmítl: žádné poznatky o volebním podvodu v domovech ani o nedovoleném ovlivňování nemá a nevidí důvod zpochybňovat bezúhonnost pečovatelů ani příbuzných. Kdo veřejně zpochybňuje řádný průběh hlasování, měl by podle spolku předložit konkrétní a ověřitelné doklady; z jeho poradenské praxe pro ně základ není.
Podstatnější je druhá část odpovědi. Samo vedené pero důkaz manipulace není, protože pomoc při hlasování je výslovně dovolená a pomocník smí lístek označit podle projevené vůle voliče. Rozhodující hranice vede mezi dovolenou asistencí a nedovoleným ovlivňováním.
Ta hranice není jen řečnická. Volič v Sasku-Anhaltsku podepisuje na volebním průkazu místopřísežné prohlášení, že hlasovací lístek označil sám; když za něj lístek označil pomocník, podepisuje prohlášení ten pomocník a stvrzuje jím, že lístek označil podle projevené vůle voliče (§ 57 zemské volební vyhlášky). Německý trestní zákoník pak u volebního padělání říká výslovně, že neoprávněně volí i ten, kdo v rámci dovolené asistence odevzdá hlas proti volebnímu rozhodnutí oprávněného voliče nebo bez toho, aby ho volič vyjádřil. Sazba je až pět let.
Chybu se 440 lístky odhalil úřad sám
Volební úřad v Magdeburku vytiskl a rozeslal 440 lidem podklady pro hlasování poštou dvakrát. Všiml si jí sám, dvojité volební průkazy označil za neplatné, dotčeným poslal nové a informoval zemskou volební komisařku. Čísla zneplatněných průkazů jdou na seznam, který mají okrskové a korespondenční komise v neděli u sebe, a každá došlá zásilka se proti němu kontroluje.
Není to improvizace kvůli jedné chybě. Zemská volební vyhláška s tímhle postupem počítá dopředu: nedoručený nebo ztracený volební průkaz se prohlásí za neplatný právě proto, aby se vyloučila možnost zneužití k dvojí volbě (§ 24 odst. 9). Zemská volební komisařka Christa Dieckmann k případu řekla, že drobné chyby a nehody se před každými volbami stanou a důležité je poznat je a opravit. Obecná obvinění, která podle ní nejsou nová, odmítla výslovně: hlasování poštou je podle ní ústavně podložené, právně podrobně upravené a organizačně chráněné řadou bezpečnostních mechanismů.
Těch 440 sad je proti 1,69 milionu oprávněných voličů 0,026 procenta, tedy zhruba jedna ze 3 800 – a všechny byly zneplatněné před volebním dnem, ne po něm.
Tuhle námitku už ústavní soud posuzoval
Spor o bezpečnost hlasování poštou v Německu není nový a jednou už skončil před Spolkovým ústavním soudem. Stížnost směřovala proti platnosti evropských voleb z roku 2009 a vytýkala jim dvě věci: že se po změně předpisů z prosince 2008 nemusí uvádět důvod, proč volič hlasuje poštou, a že hlasování poštou není dost odolné proti padělání. Soud ji usnesením z 9. července 2013 zamítl.
Zajímavější než výrok je odůvodnění, protože jednu část námitky přijímá. Při hlasování poštou je podle soudu veřejná kontrola odevzdání hlasu omezena a celistvost volby není zajištěna stejně jako u urny. Hlasování poštou ale slouží co nejširší volební účasti, a to je proti tajnosti a veřejnosti volby protichůdné ústavní rozhodnutí, které omezení ospravedlňuje. Zároveň soud napsal, že není patrné, že by platná pravidla nedávala dostatečnou záruku ochrany.
Nejnižší podíl hlasů poštou má sama AfD
Spolková volební komisařka v rozboru voleb do Spolkového sněmu 2025 uvádí, že sklon voličů jednotlivých stran hlasovat poštou je zcela různý: nejvyšší podíl má CSU s 57,4 procenta, nejnižší AfD s 23,5 procenta. Odborníci na volební právo v tom podle dpa nevidí podvod, ale domnívají se, že voliči AfD hlasování poštou po vzoru vedení strany spíš obcházejí.
O volební průkaz s podklady si přitom nejčastěji žádají lidé od sedmdesáti let výš: 36,2 procenta oprávněných proti celostátním 32,3 procenta. Je to tedy právě ta skupina, které se podezření z domovů týká.
Jak je to v Česku
Česko korespondenční hlasování zavedlo zákonem o správě voleb a jen pro voliče v zahraničí. Volič vkládá do doručovací obálky jím podepsaný identifikační lístek a úřední obálku s hlasovacím lístkem. Zvláštní okrsková volební komise obálku odloží a k obsahu nepřihlíží mimo jiné tehdy, když identifikační lístek chybí nebo není podepsaný, když je uvnitř víc úředních obálek – a když je u voliče ve výpisu záznam, že už hlasoval. Je to táž logika jako německý seznam zneplatněných průkazů: dvojí hlas se nehledá po sečtení, vylučuje se před ním.
Co z toho zbylo
Český přetisk cituje Bild, Die Welt i Tagesspiegel, popisuje Chrupallovo vyjádření, magdeburskou chybu a nechává promluvit i zemské volební komisaře. Siegmunda zmiňuje jen jako možného premiéra; jeho věta o tom, že doložit se to nedá, ani odpověď spolku hájícího lidi v domovech v něm nejsou.
Obecná část tvrzení nepravdivá není a stojí i v rozhodnutí ústavního soudu: veřejná kontrola je při hlasování poštou menší než u urny. Zavádějící je krok od toho k tvrzení, že se v domovech s hlasy manipuluje. Ten doklad nemá – a jeden z těch, kdo ho udělali, to o svém vlastním podezření napsal sám.
Verdikt: zavádějící
Zdroje
- dpa: AfD warnt vor Trickserei bei der Briefwahl – Worum geht es?, 24. 8. 2026 (výroky obou politiků, stanovisko komisařky, podíly podle stran)
- dpa: Pflegeschutzbund: Keine Hinweise auf Wahlbetrug in Heimen, 24. 8. 2026
- MDR: Hunderte Magdeburger haben doppelt Briefwahlunterlagen bekommen, 25. a 27. 8. 2026
- Zemská volební komisařka Saska-Anhaltska: odpovědi k zemským volbám 2026 (§§ 24 a 57 zemské volební vyhlášky)
- § 107a německého trestního zákoníku – volební padělání
- Spolkový ústavní soud: usnesení z 9. 7. 2013, sp. zn. 2 BvC 7/10
- Spolková volební komisařka: výsledky reprezentativní volební statistiky 2025, 23. 6. 2025
- Zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb (§§ 57c a 57d)
- Archivní snímek českého přetisku z 28. 8. 2026
Našli jste v záznamu chybu?
Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.