Čtyřverší o dvou bratřích připsané Nostradamovi napsal roku 1997 student jako ukázku

Po útocích na Světové obchodní centrum 11. září 2001 se sítěmi rozeběhlo čtyřverší, které mělo katastrofu ohlásit tři a půl století předem. Že Nostradamus nic takového nenapsal, doložil server Snopes už 12. září 2001, tedy den po útoku; autorkou rozboru je Barbara Mikkelson. Česky se přesto objevoval ještě dvacet let po útoku.

Nejrozšířenější česká verze zní doslova takto:

Kolující text, nepravda:

Ve městě Yorku bude velký kolaps, dvojčata roztrhaná na kousky chaosem. Zatímco pevnost padá, velký vůdce podlehne; třetí velká válka začne, když velké město hoří.

Znění podle článku webu Epocha Plus z 5. prosince 2021, který je v témže textu označuje za podvrh.

Verdikt: vyvráceno

Ukázka, jak se věštba vyrábí

Snopes dohledal, odkud se ta slova vzala. Napsal je roku 1997 student Brock University Neil Marshall do eseje o Nostradamovi, a to jako vlastní ukázku: chtěl na ní předvést, jak snadno se dá vyrobit vážně znějící proroctví, když se poskládá z dost mlhavých obrazů. Po 11. září si někdo jeho příklad spletl se skutečnou věštbou. K původnímu textu pak přibyla věta o třetí světové válce. V dalších verzích, ze kterých vychází i ta česká, se z města Boha stalo město Yorku a ze dvou bratrů dvojčata; Snopes tuhle podobu popsal také. Ukázka mechaniky se tím stala jejím důkazem.

Co v knize opravdu stojí

Úplný text jsme si prošli sami. Dvojjazyčné vydání The True Prophecies or Prognostications of Michael Nostradamus, které roku 1672 v Londýně pořídil Théophile de Garencières, je volně ke stažení v Projektu Gutenberg a má vedle sebe francouzský originál i anglický překlad. Čtyřverší je v něm 1 025: po stu v centuriích I až VI, dále 48, 106, 100 a 100 v centuriích VII až X a 71 v dodatcích.

Slova, na kterých kolující text stojí, tam nejsou. Spojení „město Boha“ se v celém svazku nevyskytuje ani jednou, francouzsky ani anglicky. Spojení New York v knize také není. Slovo York v knize padne třikrát, pokaždé ale v poznámkách vydavatele o anglickém vévodovi z Yorku a o povstání v Yorkshiru, ne ve verších. A francouzské jumeaux, dvojčata, nemá výskyt žádný.

Slepenec ze dvou míst

Pozdější verze si přibrala sloku, která na první pohled vypadá učeněji, protože v ní jsou stupně a datum. Ta je poskládaná ze dvou čtyřverší, mezi kterými leží čtyři centurie.

První dva řádky pocházejí z čtyřverší X.72: L’an mil neuf cent nonante neuf, sept mois, / Du Ciel viendra un grand Roy d’effrayeur – tedy rok 1999 a sedm měsíců. V kolující verzi z toho je „rok nového století a devět měsíců“, což je posun rovnou na září 2001. Třetí řádek originálu, který mluví o velkém králi z Angoulême, se do přepisu nedostal.

Druhé dva řádky jsou z čtyřverší VI.97: Cinq & quarante degrez ciel bruslera, / Feu approcher de la grand Cité neuve. Zbytek téhle sloky, kde se čeká na zkoušku Normanů, ve slepenci chybí. Vypadly tedy právě ty dva řádky, které obě čtyřverší poutají k Francii.

Čtyřicet pět stupňů míří jinam

Nejzajímavější je, jak ty verše chápal jejich první anglický vykladač. Garencières roku 1672 psal ke čtyřverší VI.97, že jde o mimořádný blesk „pod pětačtyřiceti stupni“, což je podle něj jižní Francie, a že velkým novým městem je snad nějaké město v autorově vlasti, které nazývá Villa Nova. Druhé Nostradamovo „nové město“, ve čtyřverší I.87, vyložil jako Neapol – řecké Neapolis znamená nové město – a otřesy v něm přičetl moři a podzemnímu ohni. Nejstarší anglický komentář tedy obě nová města umístil do Evropy, a to víc než tři sta let předtím, než někoho napadl New York.

Zeměpis to potvrzuje. Světové obchodní centrum leží podle databáze OpenStreetMap na 40,713° severní šířky, takže od pětačtyřicáté rovnoběžky je vzdálené 4,287° na jih. Při délce jednoho stupně zeměpisné šířky zhruba 111 kilometrů to dělá asi 476 kilometrů; ta rovnoběžka běží severně od New Yorku, zhruba na úrovni kanadské Ottawy a francouzského Bordeaux. Jižní Francie, na kterou vydavatel ukazoval, sedí na čtyřicátý pátý stupeň mnohem lépe.

Proč to funguje

Verše jsou tak obecné, že si k nim čtenář dosadí, co má právě před očima – oheň, velké město, dva zničené kusy čehokoli. Padělek se navíc šíří v prvních hodinách po události, kdy ověřená fakta ještě nejsou a lidé shánějí smysl. Rozdíl mezi textem, který obstojí, a textem, který ne, se přitom pozná jedinou věcí: otevřít pramen, na který se odvolává. U Nostradama je od toho ještě blíž než obvykle, protože celé jeho dílo visí volně na internetu.

Zdroje: Snopes, Barbara Mikkelson: Did Nostradamus Predict the 9/11 Attacks?, 12. 9. 2001; Théophile de Garencières: The True Prophecies or Prognostications of Michael Nostradamus, Londýn 1672 (Projekt Gutenberg); Epocha Plus, Jiří Nechanický: Nostradamus: Geniální prorok, nebo šarlatán?, 5. 12. 2021; souřadnice z Nominatimu nad daty OpenStreetMap. Počty čtyřverší a výskytů slov jsou vlastní výpočet nad textem z Projektu Gutenberg.