Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
vyvráceno Pod lupou

Přetisk viní britské meteorology ze zahazování měření, jejich tabulky sahají k roku 1867

Text vydaný 28. září na necenzurovanapravda.eu tvrdí, že britský meteorologický úřad vyřazuje naměřené hodnoty, které mu připadají příliš vysoké. Jeho veřejné tabulky rekordů ale vedou měření od ledna 1867, tři hodnoty přímo z února 1895 a zářijové maximum tří ze čtyř zemí z roku 1906.

Verdikt
vyvráceno
Ověřeno
28. 9. 2026

Verdikt: vyvráceno

Na webu necenzurovanapravda.eu vyšel 28. září 2026 v 8.04 text, podle kterého britský meteorologický úřad Met Office vyřazuje ze svých podkladů naměřené hodnoty, které mu připadají příliš vysoké. Dokladem má být poslední zářijový týden roku 1895: tehdy prý bylo v Hampshiru o víc než tři stupně tepleji než letošního sporného dne, jenže mluvčí úřadu na dotaz odpověděl, že ta stanice v jejich záznamech není. Tabulky rekordů, které Met Office vystavuje na svém webu, ale obsahují měření od ledna 1867 a tři hodnoty přímo z února 1895.

Bílá žaluziová meteorologická budka na trávníku
Meteorologická budka stanice v South Shields. Standardní přístroj a standardní umístění jsou podmínkou, bez které Met Office hodnotu do oficiálních rekordů nepřijme. Foto: peter robinson, Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)

Text šel přes tři weby za jeden den

Původní zápis je z blogu Paula Homewooda Not A Lot Of People Know That a nese čas 27. září 12.02 britského času. O necelých osmnáct hodin později ho převzal americký web Watts Up With That a dalších čtyřiašedesát minut nato vyšla česká verze. Časy vydání jsou v otevřeném rozhraní všech tří webů, takže se osa dá složit bez jediného archivního snímku.

Česká verze ale není překlad. Před vlastním textem stojí odstavec, který v anglické předloze nemá obdobu: tvrdí, že úřad opakovaně falšuje data, vydává rekordy z neexistujících stanic a bere hodnoty ze stanic na letištích, poblíž solárních elektráren a tepelných čerpadel. Slova pro solární elektrárnu, tepelné čerpadlo, letiště ani neexistující stanici se v Homewoodově textu nevyskytují ani jednou. Šest slov „zde“ v tom odstavci odkazuje na šest starších textů téhož českého webu.

Ubylo naopak to, čím původní text svoje tvrzení dokládá. Homewood jmenuje konkrétní stanici North Foreland s hodnotou 81 stupňů Fahrenheita právě pro sporný den a sám píše, že jde o malý výběr stanic, které používají měsíční přehledy Met Office. Obě věty v české verzi chybějí a nahradila je jedna věta o tom, že všude bylo kolem třiceti stupňů – číslo, které v originálu nestojí, protože ten mluví jen o tom, že nejvyšší hodnoty za měsíc padly na různých místech mezi 24. a 29. zářím. Závěrečná otázka o propagandě čisté nuly je v české verzi také navíc.

Zářijový rekord je o pět stupňů vyšší než sporná hodnota

Celý text stojí na jediné úvaze, a ta neplatí: že když mluvčí řekne, že stanici v interních záznamech nemá, vyhazuje tím úřad vysoké historické hodnoty. Vyvrací ji úřad sám, ve veřejné tabulce klimatických extrémů.

Zářijové maximum Anglie i celého Spojeného království je tam 35,6 °C, naměřených 2. září 1906 v Bawtry v Jižním Yorkshiru. To je o pět stupňů víc než hodnota, o které má úřad podle textu mlčet, protože se mu nehodí. Zářijový rekord Skotska je 32,2 °C z 1. září 1906, waleský 32,3 °C z téhož dne. Tři ze čtyř zemí Spojeného království mají zářijové maximum z prvních dvou dnů září 1906.

Stáří rekordů se dá spočítat celé. V tabulkách po zemích je 236 záznamů o nejvyšších a nejnižších teplotách jednotlivých měsíců – pro každou zemi čtyři tabulky, souhrnné britské se do počtu neberou, protože záznamy zemí opakují. Z těch 236 je 51 starších než rok 1950, tedy 22 procent. Šest pochází z devatenáctého století a nejstarší je z 4. ledna 1867 z Armaghu.

Tři z nich jsou přímo z února 1895: −22,2 °C v Kettonu 8. února, −10,0 °C v Braemaru 9. února a −27,2 °C tamtéž 11. února. Poslední dvě jsou platné celobritské rekordy dodnes. Rok, o kterém text tvrdí, že ho úřad zahodil, tedy v jeho tabulkách drží dva národní rekordy.

Úřad sám píše, u které hodnoty má pochybnosti

Kdyby Met Office historická měření zametal, nedal by jim poznámku. U zářijového maxima z roku 1906 je v tabulce značka, kterou vysvětlivka pod ní popisuje jako výhrady k uvedené hodnotě. Jiná značka u téže řady odkazuje na odbornou práci Daily Temperature Extremes for Britain od J. D. C. Webba a G. T. Meadena z roku 2000, ze které úřad bere denní maxima a minima včetně všech rekordů z doby před rokem 1959.

Tabulka má i vlastní kritérium, které vysvětluje, proč některé měření mezi rekordy není: kvůli srovnatelnosti se uznávají jen stanice se standardními přístroji a standardním umístěním, a hodnoty z nestandardních stanic se za oficiální rekord nepřijímají, i když jsou vyšší. To je věta, která v přetisku ani v jeho předloze nezazní.

Čím se liší archiv a provozní databáze

Odpověď mluvčího, že Strathfield Turgis „z nějakého důvodu není v našich interních záznamech“, zní v textu jako přiznání. Znamená ale něco užšího. Denní rekord pro konkrétní kalendářní den se počítá z databáze denních hodnot, ne z papírových přehledů. Veřejná historická řada Met Office je měsíční a má 37 stanic; nejdelší dvě, Armagh a Oxford, sahají k roku 1853. Denní hodnoty ze stovek soukromých stanic konce devatenáctého století leží ve skenech tištěných ročenek, ne ve strojově čitelné tabulce.

Ty ročenky přitom vydává sám úřad. Jeho digitální archiv má ročník měsíčních přehledů z roku 1895 pod položkou MWR_1895, volně a pod otevřenou vládní licencí. Je to týž pramen, ze kterého Homewood svoje tabulky bere – napsal to sám, jen ta věta z českého přetisku vypadla. Zdrojem důkazu o zahozených datech je publikace organizace, která je má zahazovat, a která ji dodnes vystavuje.

Co z původního textu obstojí

Ne všechno. Odpověď mluvčího je opravdu neuspokojivá: nevysvětluje, jestli data z té stanice nikdy nebyla digitalizována, nebo jestli neprošla kontrolou kvůli umístění přístroje. Homewood má také pravdu v tom, že denní rekordy pro jeden kalendářní den nic o klimatu neříkají; píše to hned v první větě a česká verze to nechala být. Oznámení o nejteplejším dnu v roce se šíří snadno a opravuje těžko, ať přijde od kohokoli.

Jenže mezi „mluvčí odpověděl mlhavě“ a „úřad vyhazuje příliš vysoká měření“ je rozdíl, který se dá změřit na jeho vlastních tabulkách. Ty vedou šest rekordů z devatenáctého století, tři hodnoty z února 1895 a zářijová maxima tří zemí z roku 1906, vyšší než sporná hodnota z Hampshiru. Závěr o zametání dat proto neplatí.

Původní příspěvek mluvčího na síti X si ověřit nelze – bez přihlášení vrací server chybu a archiv o té adrese neví. Jeho znění známe jen z Homewoodova přepisu, který ho cituje bez odkazu na jiný doklad.

Zdroje

Doklad o šíření české verze bereme z otevřeného rozhraní webu, na kterém vyšla: záznam číslo 106767, vydaný 28. září 2026 v 6.04 světového času a od té doby neupravovaný. Archivní snímek téže stránky se podařilo pořídit až napotřetí – Internet Archive během psaní článku část služeb neposkytoval – a nese čas 28. září 2026 v 10.39 světového času.

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

vyvráceno

Přetisk vydává oslabenou zprávu o autonomních zbraních za souhlas OSN se zabíjením

Text vydaný 28. září 2026 nese v titulku tvrzení, že OSN schválila zabíjení umělou inteligencí bez lidského potvrzení. Jeho vlastní tělo popisuje něco jiného: škrty, které USA a Rusko prosadily do zprávy expertní skupiny v Ženevě. Slovo o schválení v tom těle není ani jednou a přijatý text lidský úsudek a kontrolu výslovně žádá.

Pod lupou

zavádějící

Rozhovor postavil třicet haléřů za výrobu proti dvanácti korunám na účtu

Rozhovor, který vyšel 26. září na ParlamentníchListech a odpoledne ho převzal web cz24.news, staví proti sobě třicet haléřů za vyrobenou kilowatthodinu a dvanáct korun na účtu domácnosti. Dvanáct korun a víc opravdu platí odběratelé s nejmenší spotřebou, běžná domácnost ale podle Eurostatu dala za kilowatthodinu 7,85 Kč. Víc než polovina té částky jsou poplatky za soustavu, podpora obnovitelných zdrojů a DPH.

Pod lupou

zavádějící

Přetisk udělal z jednoho zářijového týdne bez oceli konec ukrajinského hutnictví

Na českém webu vyšel 26. září souhrn válečných zpráv, jehož titulek ohlašuje konec ukrajinského hutnictví. Výrok, ze kterého vychází, padl o tři dny dřív na kyjevském fóru a pronesl ho vedoucí kanceláře generálního ředitele Metinvestu. Z citace v přetisku vypadla věta o peci, která se v Záporoží na deset hodin rozběhla.

Pod lupou