Na weby ze seznamu NFNZ vede z české Wikipedie 239 odkazů, 191 z nich slouží jako zdroj

Nadační fond nezávislé žurnalistiky vede na svém webu přehled konspiračních a dezinformačních serverů. Zařazení na něj vzniká podle fondu ze shody mezi ním, slovenským projektem Konšpirátori.sk a projektem Atlas konspirací – je to tedy hodnocení těch tří, ne rozhodnutí úřadu nebo soudu. Ke 2. srpnu 2026 má seznam třicet položek: devatenáct v hlavní části a jedenáct v archivní, kde fond nechává weby, které podle jeho popisu už nefungují nebo změnily obsah.

Wikipedie má rozhraní, které vypíše každý externí odkaz podle domény. Jde tím zjistit něco, co jinak nikdo nepočítá: kolikrát česká Wikipedie na ty weby odkazuje a kde ty odkazy v článcích stojí.

Jak se měřilo

Adresu každého webu jsme vzali z jeho profilové stránky u fondu, ne z odhadu podle názvu. U jediné položky, Sputniku News, žádná adresa uvedená není, takže do měření vstoupilo 29 domén. Na každou jsme se zeptali rozhraní exturlusage české Wikipedie, omezeného na jmenný prostor článků – kategorie, diskusní stránky ani stránky přispěvatelů se nepočítají.

Pak jsme u všech nalezených článků stáhli zdrojový text a u každého odkazu se podívali, jestli leží uvnitř značky <ref>. V tom je celý rozdíl mezi „web je zmíněný“ a „web podpírá tvrzení“: co je v <ref>, vyjede pod článkem jako poznámka pod čarou u konkrétní věty. Osm záznamů jsme nakonec zkontrolovali ručně proti zdrojovému textu a zařazení sedělo u všech.

Čtyři pětiny odkazů podpírají větu

Na těch 29 domén vede z české Wikipedie 239 odkazů ve 199 článcích. Dvě adresy se ve zdrojovém textu najít nepodařilo, liší se zápisem znaků; ze zbylých 237 stojí 191 uvnitř <ref>. Dalších 42 je v oddílu Externí odkazy a čtyři jinde v textu.

Podstatnější je, kde ty odkazy nejsou. Jen devět z nich vede z článku o tom samém webu, kde je odkaz na zdroj věci, o níž článek je, a nikoho nepřekvapí. Zbylých 228 stojí jinde a 182 z nich v poznámce pod čarou.

Čtyři domény dělají většinu

Na čtyři domény připadá 174 z 239 odkazů: prvnizpravy.cz 87, zvedavec.org 42, euportal.cz 28 a czechfreepress.cz 17. Osm domén ze seznamu naopak nemá v článcích české Wikipedie ani jeden odkaz.

Ne u každého odkazu jde o spornou větu. Ze sedmi odkazů na slovensky psaný web pravdive.eu jich pět míří na tentýž text o finále čtyřhry na pražském turnaji – je to doklad sportovního výsledku, ne tvrzení o politice. Nejvíc odkazů v jednom článku, devět, má životopis českého publicisty a bývalého úředníka.

Co je dnes na těch adresách

Všech 224 různých adres jsme 2. srpna 2026 zkusili otevřít. Na téže doméně odpovědělo 158 odkazů, 17 vrátilo kód 404 a u devíti se nepodařilo navázat spojení. Zbylých 53 skončilo na jiné doméně, než na kterou Wikipedie odkazuje.

Čtyřicet z nich má nudné vysvětlení: Zvědavec se přestěhoval na zvedavec.news a stará adresa tam přesměrovává. Zbývajících třináct je jiný případ. Pět odkazů na eportal.cz končí na blogu, který se v nadpisu představuje jako REGBU.COM. Čtyři odkazy – jeden z ceskoaktualne.cz, tři ze stredoevropan.cz – vedou na stránku quaest.net, která bez javascriptu vrátí jen prázdný dokument s titulkem Loading. A čtyři odkazy na vlasteneckenoviny.cz končí na webu s titulkem Sázky na volby 2026, který v popisu slibuje kurzy a bonusy. Všech třináct stojí uvnitř <ref>, v jedenácti různých článcích.

Nejnepříjemnější je to pro strojovou kontrolu. Ta se u odkazu ptá na stavový kód, protože nic jiného automat posoudit neumí – a ten je v těchhle třinácti případech 200. Odkaz vypadá živě a vede jinam, což pozná jedině člověk, který ho otevře.

Blokace se na ty domény nevztahuje

Česká Wikipedie má technický seznam adres, které do stránek vložit nejde. Místní seznam má čtyři položky a žádná se těchhle domén netýká; v globálním seznamu nadace není ani jedna z nich. O vhodnosti zdroje tedy rozhodují obecná pravidla, hlavně Ověřitelnost, a spor o jednotlivý odkaz se vede v diskusi u článku. Že si encyklopedie s vlastními zdroji umí zavařit i bez cizí pomoci, ukazuje kruhové zdrojování, kdy noviny opíšou chybu z Wikipedie a Wikipedie je pak uvede jako doklad.

Wikipedie přitom o povaze některých z těch webů sama píše: heslo Aeronet ho hned v první větě označuje za dezinformační web, heslo o Vlasteneckých novinách používá touž formulaci a heslo o EUportálu píše, že byl mezi dezinformační weby řazený. Na odkazy v jiných článcích to ale vliv nemá – ty žijí vlastním životem.

Co z měření neplyne

Číslo 191 neříká, že by tolik tvrzení na české Wikipedii bylo nepravdivých. Říká, kolikrát se u tvrzení jako doklad objevuje web ze seznamu, jehož zařazení je hodnocení tří projektů. Neříká ani, kdy odkazy vznikly. Část z nich je zjevně stará, protože míří na domény, které fond sám vede jako nefunkční – takových odkazů je 53 a 35 z nich stojí v poznámce pod čarou. O tom, co se s těmi doménami stalo, jsme psali zvlášť.

Naše hodnocení: nejhůř se dohledávají právě ty odkazy, které kontrola nepozná – třináct adres se stavovým kódem 200, za kterými dnes stojí sázková stránka, cizí blog nebo prázdný javascript. U kódu 404 je aspoň na první pohled vidět, že zdroj chybí.