Nezměněná fotografie z jiné doby nebo místa slouží jako falešný důkaz

Nejúčinnější manipulace s obrázkem se často obejde bez retuše. Stačí vzít fotografii, která je celá pravá, a přidat k ní popisek, který říká něco jiného, než co je na ní vidět. Snímek pak projde i kontrolou, která hledá stopy po úpravě – žádné tam nejsou. Chybu má jen věta pod obrázkem.

Jak se ta figura jmenuje

Organizace First Draft, která se ověřováním informací zabývala do roku 2022, ji ve svém rozboru dezinformačního prostoru z 22. září 2020 nazvala false context, tedy chybný kontext. Autorka Claire Wardle ji definuje jako obsah, který je pravý, ale byl přebalen do nebezpečného rámce. Jako příklad uvádí fotografii syrských uprchlíků z řeckého ostrova Lesbos z roku 2015, kterou někdo v roce 2018 začal sdílet jako doklad karavany migrantů směřující do USA. Fotografie samotná nelže o ničem – lže až popisek, který jí přisoudil jinou dobu a jiné místo.

Je to jiná chyba než retuš nebo obrázek z generátoru, o kterém psal dřívější díl o plačící reportérce. Tam byl falešný samotný obraz. Tady je pravé úplně všechno kromě jedné věty, a právě proto se to hůř vyvrací – hledání zdroje fotografie totiž žádný podvrh nenajde.

Chlapec, který prý pohřbil osm otců

Dvanáctého února 2026 popsal Jan Cemper z Manipulátoři.cz koláž fotografií chlapce, který na ukrajinských pohřbech nese portréty padlých vojáků. Komentáře pod koláží nepravdivě tvrdí, že chlapec už pohřbil osm otců, a naznačují, že jde o inscenaci – dítě, které ukrajinská strana zneužívá k propagandě.

Zahraniční ověřovatelé, mezi nimi polský Demagog a zpravodajský web Novosti, dohledali, že fotografie pocházejí z obce Ottynia v Ivanofrankivské oblasti. Chlapec je místní obyvatel, který se pohřbů padlých vojáků účastní dobrovolně a pomáhá při obřadu tím, že nese jejich portrét – stejně jako to dělají třeba místní duchovní nebo zastupitelé. Místní samospráva podle Manipulátoři.cz potvrdila, že jeho účast není ničím neobvyklým, a v žádném z dostupných ukrajinských zdrojů nestojí, že by šlo o syna některého z padlých. Fotografie jsou tedy autentické, jen jim koláž a komentáře přidaly příběh, který v nich není.

Chlapeček, který prý hledá maminku v Doněcku

Starší a jinak stavěný příklad té samé figury zachytili Manipulátoři.cz už 29. dubna 2017. Facebookem tehdy kolovala fotografie s touto výzvou:

Sdílená výzva, nepravda:

Celý svět obletěla fotografie utonulého chlapečka uprchlíků. Je nám ho opravdu líto, ale proč celosvětová média neobrátila svou pozornost i na chlapečka z Doněcka, který v ruinách svého domu hledá svou maminku? Sdílejte, ať tato fotografie také obletí celý svět! AC24

Šířeno od 29. dubna 2017, do dvou dnů od zveřejnění mělo přes 8 700 sdílení na jediné stránce a v obou jazykových verzích dohromady přes deset tisíc.

Fotografie je ve skutečnosti záběr z 51. vteřiny hraného klipu k písni „Anděl – Píseň dětí Donbasu“, který 16. srpna 2015 zveřejnil projekt spojený se stejnojmenným dobrovolnickým praporem. Na podvrh upozornil jako první web StopFake už v září 2015, tedy ještě předtím, než se česká verze o dva roky později rozšířila přes stránku Jsem hrdý Slovan. Následné video z 1. září 2015 ukazuje, že chlapec z klipu žádnou matku nehledá – žije s ní společně v protileteckém úkrytu ve vesnici Nikišino. Válečná zóna na záběru skutečná je, destrukci je v klipu vidět. Chybí ale to, co popisek tvrdí: hledání a ztrátu.

Jak se to pozná

• Zpětné hledání obrázku. Nástroje jako Google Lens nebo TinEye najdou starší nebo jinak popsané kopie téhož snímku – u chlapečka z Doněcka by vedly rovnou k videoklipu z roku 2015.
• Hledání pohyblivého zdroje, ne jen snímku. Jednotlivá fotka může být výřez z videa. Kontext, který video kolem toho záběru ukazuje – tady mírumilovný úkryt místo trosek – jednotlivý snímek sám neřekne.
• Nezávislé potvrzení místa. U ukrajinského chlapce rozhodlo vyjádření místní samosprávy, u klipu z Donbasu datum a popis publikace na kanálu, který video zveřejnil.
• Otázka, jestli je záběr dokumentární, nebo hraný. Klip k písni byl od počátku inscenovaný umělecký projekt, ne zpravodajský záznam – ale sdílel se jako druhé.

Ani jeden z obou příkladů nejde vyvrátit tím, že by se hledala vada na fotografii samotné – žádná tam není. Vyvrací se to jedině dohledáním toho, co popisek zamlčel: kde, kdy a za jakých okolností snímek vznikl.

Tenhle díl seriálu neposuzuje jedno vlastní tvrzení, proto nenese razítko verdiktu – oba případy už mají verdikt od svých ověřovatelů. Definice figury je z rozboru Claire Wardleové pro First Draft z 22. září 2020, případ chlapce z Ottynie z ověření Manipulátoři.cz (Jan Cemper) ze 12. února 2026, případ chlapečka z Doněcka z ověření Manipulátoři.cz z 29. dubna 2017 s odkazem na prvotní zjištění webu StopFake ze září 2015. Starší díly seriálu jsou o kruhovém zdroji a o přesunutém důkazním břemeni.