Novinář si vymyslel dějiny americké vany a hoax přežil i jeho vlastní přiznání

Verdikt: vyvráceno

Že si americký novinář Henry L. Mencken celé dějiny vany vymyslel, přiznal jako první on sám – 23. května 1926 v deníku Chicago Tribune. Podrobnou časovou osu toho, jak se jeho žert i po přiznání dál šířil, sestavil až o desítky let později Alex Boese na webu Museum of Hoaxes. Tenhle text vychází z obou pramenů a z Menckenova vlastního textu z roku 1927, ve kterém líčí, jak se z jeho válečného vtipu stal celonárodní blud.

Jak vypadaly vymyšlené dějiny vany

Mencken svůj článek nazval „A Neglected Anniversary“ (Opomenuté výročí) a otiskl ho 28. prosince 1917 v newyorském listu Evening Mail. Tvrdil v něm, že první americkou vanu si roku 1842 v Cincinnati nechal postavit obchodník Adam Thompson, že prezident Millard Fillmore si jako první z prezidentů dal koupel a v 50. letech 19. století nechal vanu zavést do Bílého domu, a že lékaři koupání jako zdraví škodlivé odmítali a několik států proti němu dokonce přijalo zákony. Zkrácená verze, kterou přebíraly noviny po celé zemi, zněla takto:

Menckenova smyšlená „historie vany“, nepravda:

The first bathtub in the United States was installed in Cincinnati December 20, 1842, by Adam Thompson… In 1843 the Legislature of Virginia laid a tax of $30 a year on all bathtubs that might be set up… President Millard Fillmore… had a tub installed in the White House.

Otištěno 28. prosince 1917, syndikovaná zkrácená verze kolovala tiskem od roku 1920.

Nic z toho není pravda. Vany s napojenou vodovodní instalací se v domácnostech začaly prosazovat až koncem 19. století a litinové vany se sériově prodávaly od 80. let; žádný zákon proti koupání v USA nikdy neplatil a lékaři koupání jako nebezpečné neodmítali.

Novinář, který nečekal, že mu to kdokoli uvěří

Sám Mencken o důvodu napsal, že chtěl uprostřed válečných hrůz čtenářům dopřát „neškodnou zábavu“. Článek byl podle jeho vlastních slov „tkanivem těžkopádných nesmyslů, všechny záměrné a většina zjevná“ – a přesto ho podle jeho pozdějšího přiznání s plnou vážností přijalo nejméně devět z deseti čtenářů. Někteří se ptali na další podrobnosti, jiní posílali „potvrzení“ z vlastní paměti.

Vymyšlená „fakta“ pak podle Menckena přebírali léčitelé jako důkaz zaostalosti oficiální medicíny, lékaři naopak jako důkaz pokroku veřejné hygieny, dostala se do odborných časopisů, do zápisů z jednání amerického Kongresu i do příruček, ze kterých se pak podle nich učily děti.

Přiznání, které hoax nezastavilo

Na jaře 1926, po osmi letech, se Mencken rozhodl přiznat. Text s názvem „Melancholy Reflections“ (Truchlivé úvahy) vyšel 23. května 1926 současně ve třiceti amerických novinách s uváděným společným nákladem přes 250 milionů výtisků. Bostonský list Boston Herald ho otiskl na titulní straně své nedělní rubriky s karikaturou nadepsanou „Americká veřejnost spolkne cokoli“ – a o tři týdny později, 13. června 1926, na téže titulní straně otiskl Menckenův desetiletý výmysl znovu, tentokrát jako skutečnou zprávu.

Podle časové osy, kterou sestavil Alex Boese, se pak vymyšlená fakta objevovala dál i po přiznání: v roce 1936 je v rozhlasovém pořadu použil bývalý newyorský komisař pro veřejné zdraví, v září 1938 vyšly v časopise Hearstova nakladatelství American Weekly a v září 1942 je jako fakta znovu popsal list Baltimore Sun – noviny, pro které samotný Mencken celý život psal.

I prezidenti brali hoax za fakt

Nejdál došlo šíření u dvou prezidentů Spojených států. V dubnu 1951 popsal list The New Yorker v profilu Harryho Trumana, jak prezident s oblibou vypráví hostům Bílého domu historku o tom, že vanu tam jako první zavedl Millard Fillmore. V září 1952 pak Truman tutéž historku použil ve veřejném projevu ve Philadelphii jako doklad pokroku ve veřejném zdraví.

Hoax se objevoval i v 21. století. V únoru 2004 napsal list Washington Post v cestovatelské rubrice, že Fillmore byl prvním prezidentem s vanou v Bílém domě, a o pár dní později musel otisknout opravu.

Historka, ze které je dodnes svátek

Nejtrvalejší stopu nechal hoax v maloměstě Moravia ve státě New York. Na počest Fillmorovy smyšlené zásluhy o vanu tam od roku 1975 každoročně pořádají závody ve vanách hlavní ulicí jako součást místní slavnosti Fillmore Days. Padesát let staré místní tradici je tak jedno, že fakt, který slaví, jeho vlastní autor vyvrátil ještě dřív, než se ta tradice vůbec začala slavit.

Zdroje: Henry L. Mencken, Prejudices: Sixth Series (1927), esej „Hymn to the Truth“, kde autor líčí vlastní přiznání z roku 1926; plné znění původního článku „A Neglected Anniversary“ z 28. prosince 1917; časová osa šíření a pozdějších citací Alex Boese, Museum of Hoaxes.