Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
vyvráceno Archiv bludů · opraveno 3. 8. 2026

Koťata v lahvích nikdo nepěstoval a česká petice mířila na satirický web

Petice, která se u nás rozesílala e-mailem, sháněla podpisy proti webu o koťatech v lahvích. Stránku spustili v prosinci 2000 studenti MIT jako satiru a vyšetřování FBI skončilo podle dostupných zdrojů bez obvinění. Česká verze výzvy je navíc překlad anglického řetězového dopisu a datum, které o ní vede česká databáze, nemůže sedět.

Verdikt
vyvráceno
Ověřeno
30. 7. 2026
Opraveno
3. 8. 2026

Mezi deseti nejrozšířenějšími hoaxy, které na titulní straně vede česká databáze HOAX.cz Josefa Džubáka, je dodnes výzva k podpisu petice proti webu o „bonsai koťatech“. Řetězový e-mail tvrdí, že jistý muž v New Yorku pěstuje a prodává kočky uzavřené v lahvích, a žádá čtenáře, aby připsal své jméno a poslal text dál. Že stránky nebyly míněny vážně, uvádí HOAX.cz v poznámce redaktora už léta. Odtud vychází i tenhle text a doplňuje ho o to, co se o osudu té stránky dá dohledat ve webovém archivu.

Bonsaj borovice v tokijské zahradě
Foto: bonsaj borovice (Pinus thunbergii) v Tokiu. Tvarování stromků je skutečná zahradnická technika, na zvířata ji přenesl až satirický web. Ermell, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Verdikt: vyvráceno

Kosti se podle nádoby netvarují

Tvrzení padá už na biologii: kosti koťete tvar nádoby nepřevezmou a nic takového nikdy nikdo neprokázal. Americká Humane Society podle dobové zprávy serveru The Register z 10. února 2001 uvedla, že u té stránky nenašla doklad skutečného týrání; vytýkala jí, že týrání zobrazuje a podněcuje. Organizace PETA ve stejném článku říká, že po prozkoumání webu ho vyhodnotila jako žert a že provozovat takovou stránku není protizákonné.

Co ta výzva žádala

Zajímavá na tom e-mailu není popisná část, ale způsob, jakým si zařizuje vlastní šíření. Jeho závěr zní takto:

Řetězový e-mail, nepravda:

Protestní listina musí mít 500 podpisů, proto buďte tak laskaví, okopírujte tento e-mail, vložte do čistého e-mailového dopisu a prostřednictvím skryté kopie rozešlete všem ve Vašem adresáři. (Nepouzívejte pokyn „Predat dál“) Nezapomente napsat svoje jméno.

Znění podle databáze HOAX.cz, položka BONSAI KOŤÁTKA – BONSAI CATS, čteno 30. července 2026. Pravopis včetně chybějících háčků ponechán.

Příjemce dostane úkol, kvótu i postup. Cíl 500 podpisů nejde ověřit ani vyvrátit, protože nikdo nevidí, kolik jich už je. Skrytá kopie zakrývá, kdo text posílal před ním, takže se nedá dohledat, odkud přišel. A pokyn nepoužívat tlačítko pro přeposlání dělá z každého příjemce autora nové kopie, která na předchozí nijak neodkazuje.

Česká verze je překlad

Text, který kolal v Česku, není domácí výrobek. Americký Museum of Hoaxes má u své položky anglické znění téže petice a proti české verzi z databáze HOAX.cz sedí větu po větě: stránka zavřená loni a znovu otevřená, výzva zavřít ji podruhé, muž v New Yorku, uspávací prostředek, trubička na krmení, kostra formovaná lahví, nemožnost pohybu. Souhlasí i pořadí vět. Česká podoba tedy vznikla překladem, ne vlastní fabulací.

Stránku spustili studenti, ne chovatel

Web bonsaikitten.com se objevil v prosinci 2000 a běžel na serverech Massachusettského technologického institutu. The Register psal o jednom studentovi, Museum of Hoaxes o skupině studentů; shodují se v tom, že šlo o žert a že MIT stránku ze svých serverů odstranil. Autoři vystupovali pod jménem Dr. Michael Wong Chang, na které byla zapsaná i doména, a podle Museum of Hoaxes vysvětlovali, že si utahují z představy přírody jako zboží.

V únoru 2001 se do věci vložila FBI: bostonská pobočka doručila MIT předvolání velké poroty a žádala údaje o tom, kdo web provozuje. Podle The Register je držení zobrazení týrání zvířat v USA federálním zločinem, ale jen tehdy, když je v úmyslu komerční šíření přes hranice států. Museum of Hoaxes uvádí, že vyšetřování skončilo bez výsledku, protože se nenašel doklad týrání ani prodeje. O žádném obvinění se ani jeden ze zdrojů nezmiňuje.

Co o té stránce říká archiv

Webový archiv má k adrese bonsaikitten.com 1 294 snímků titulní strany, z toho 905 s odpovědí 200. Původní stránka je mezi nimi od 2. února 2001 do 3. března 2006; pozná se podle velikosti nad dva kilobajty a je jich 620. Ve zdrojovém kódu prvního snímku zůstala poznámka programu, ve kterém stránka vznikla: soubor podle ní vytvořil 23. ledna 2001 v 17.25.

Pak přijde zlom. Snímek z 22. prosince 2006 už není web, ale parkovací stránka s reklamním rámem, a v jejím kódu je zakomentovaná věta, že doména bonsaikitten.com vypršela. Od té doby se na adrese střídají parkovací stránky různých poskytovatelů; jediný pozdější snímek s původním kódem je ze 7. ledna 2012. Poslední odpověď 200 archiv zaznamenal 8. února 2025 a první nenalezeno o měsíc později, 8. března 2025.

Petice tedy žádala, aby stránka zmizela. Z univerzitních serverů ji opravdu odstranili, jenže na vlastní doméně se původní obsah držel ještě do března 2006 a adresa přestala odpovídat teprve v březnu 2025, po letech, kdy na ní byla jen reklama.

Datum v české databázi nemůže sedět

Jedno číslo v tom záznamu je zjevně chybné. U položky stojí první výskyt 02.2000, tedy únor 2000, jenže stránka, o které ta výzva je, vznikla až o deset měsíců později. Není to čerstvý překlep: stejné datum má i archivní kopie záznamu z 24. prosince 2008. Text e-mailu navíc mluví o stránce, kterou se podařilo zrušit „asi před rokem“, což míří nejdřív na rok 2002. Na hodnocení to nic nemění, ale kdo si datum z databáze přebere, posune roky starý hoax ještě o dva roky dozadu.

Proč se to pořád posílá

Na titulní straně žádné upozornění, že jde o žert, nebylo. Snímek titulní strany z 2. února 2001 je celý a text na ní končí kontaktem na webmastera. Kdo přišel odkazem z e-mailu, dostal jen tu vážně znějící vrstvu. Je to táž situace, na kterou naráží starší text magazínu o tom, jak se z věci staré roky stane čerstvá zpráva: řetězový e-mail nemá datum, nemá autora a nemá odkaz, který by se dal ověřit. Čtvrt století po vzniku té stránky se výzva k jejímu zrušení drží v české databázi hoaxů mezi deseti nejrozšířenějšími.

Satira, která na sobě nemá napsáno, že je satira, funguje po vystřižení z kontextu jako tvrzení. Tohle je na to čtvrt století starý doklad.

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

vyvráceno

Sbírka, kterou Psalmanazar sám citoval, vyvracela jeho smyšlený jazyk Formosy

George Psalmanazar vydal roku 1704 v Londýně popis Formosy i s písmem a jazykem, které si sám vymyslel, a v pamětech to později přiznal. V předmluvě se odvolal na sbírku Otčenáše ve více než stu jazycích. Její londýnské vydání z roku 1700 přitom otisklo formosanský Otčenáš, se kterým jeho verze nesdílí jediné slovo.

Archiv bludů

zavádějící

Texty o předpovědi Titaniku uvádějí u lodi z románu čísla, která se s knihou rozcházejí

Povídka Morgana Robertsona o parníku Titan z roku 1898 se v českých textech uvádí jako přesná předpověď zkázy Titaniku. Srovnání s textem knihy a se zprávou britského vyšetřování ukazuje, že část shod platí, ale údaje o výtlaku, člunech, komorách i rychlosti se rozcházejí. Dvě čísla z převyprávění pocházejí z chybného čtení knihy.

Archiv bludů

vyvráceno

Český katolický tisk psal o Taxilově smyšlené Dianě Vaughanové jako o skutečné konvertitce

Francouzský publicista Léo Taxil 19. dubna 1897 sám přiznal, že dvanáct let vymýšlel odhalení o zednářích i postavu Diany Vaughanové. Digitalizovaný tisk v Krameriovi ukazuje, že katolické listy Čech a Vlasť ji v letech 1895 a 1896 představovaly jako kajícnou konvertitku. Katolické listy po přiznání přidaly nepravdivé tvrzení o Taxilově původu.

Archiv bludů

vyvráceno

Větu o brioškách místo chleba zapsal Rousseau, když Marie Antoinetta ještě žila ve Vídni

Marie Antoinetta má pověst královny, která lidem bez chleba radila jíst koláče, ačkoli žádný doklad, že to kdy řekla, neexistuje. Rousseau tu odpověď zapsal do Vyznání v letech 1765 až 1767 o princezně, kterou nejmenuje, když budoucí královně bylo nanejvýš dvanáct a žila ve Vídni. V českém digitalizovaném tisku se ustálené znění objevuje až od roku 1930.

Archiv bludů